První návštěva psychoterapeuta se neodvíjí od toho, jestli máte těžkou deprese, úzkost nebo jen cítíte, že něco není v pořádku. Je to především o tom, jak se seznámíte s někým, kdo vám může pomoct. Mnoho lidí přichází s představou, že terapeut jim okamžitě řekne, co dělat. To se nestane. A to je v pořádku.
Co se stane, když přijdete na první sezení?
Přijedete, zazvoníte, někdo vás přivítá, a sednete si. Možná budete mít pocit, že všichni kolem vás vědí, proč jste tam, ale nevědí. Většina lidí je nervózní - podle praxe terapeutů to platí pro až 85 % prvních návštěv. To je naprosto normální. Terapeut to ví. A nečeká od vás, že budete mluvit hned od začátku.
První sezení trvá 60 minut. Stejně jako každé další. V tom čase se neřeší problémy - řeší se, jestli se vůbec chcete znovu potkat. Terapeut vás nebudou analyzovat, nebudou vás posuzovat. Budou vás poslouchat. A čekat. Ticho mezi větami není nevyhovující. Je to prostor, kde si vybíráte slova, kde si terapeut sbírá informace, kde se vytváří důvěra.
Nejčastější otázka, kterou vás terapeut položí: „Proč jste se rozhodl/a přijít právě teď?“ To není otázka na příčinu vašich potíží. Je to otázka na to, co se stalo, co vás donutilo udělat krok, který jste si možná mysleli, že nikdy neuděláte. Může to být nějaká událost. Může to být dlouhodobý pocit, že už to nevydržíte. Nebo to může být prostě to, že jste se rozhodli, že si zasloužíte lepší život.
Co se nestane?
Nikdo vám neřekne: „Máte úzkostnou poruchu.“ Neřekne vám, že máte problém s rodinou. Neřekne, co máte dělat zítra. Terapeut neřeší vaše problémy za vás. Jde o to, aby vám pomohl lépe pochopit, jak fungujete - jak vaše myšlenky, city a chování spolu souvisí.
Nikdo vám nebude dávat domácí úkoly. Alespoň ne na první sezení. Domácí úkoly přijdou až později, pokud se rozhodnete pokračovat. A ani nebudete muset mluvit o dětství, pokud si to nechcete. Někteří terapeuti se ptají na dětství hned - jiní to nechají na vás. To je na vás. Není to test. Není to zkouška. Je to vaše příběh. A vy ho můžete říct tak, jak chcete.
Co byste měli vědět o terapeutovi?
První sezení je i vaše příležitost zjistit, jestli je ten člověk pro vás ten správný. Měli byste se ptát. Například:
- „Jaké máte vzdělání a certifikace?“
- „Specializujete se na nějaké konkrétní problémy?“
- „Jaký je váš terapeutický přístup?“
- „Budete mi dávat nějaké úkoly?“
- „Jaké jsou vaše podmínky - cena, zrušení, frekvence?“
V České republice má každý certifikovaný psychoterapeut vzdělání na vysoké škole, prošel dlouhým školením a je registrován u České asociace pro psychoterapii (CZAP). Pokud terapeut neřekne, kde je registrován, měli byste se o tom zeptat. Ne každý, kdo říká „terapeut“, je skutečně kvalifikovaný. Podle Ministerstva zdravotnictví se počet nekvalifikovaných „terapeutů“ od roku 2020 zvýšil o 27 %.
Co se stane, když se nebudete cítit dobře?
Někdy se stane, že po prvním sezení cítíte, že to nebylo „to“. Možná vás terapeut nezaujal. Možná se vám zdál příliš vzdálený, příliš přímý, nebo naopak příliš povrchní. To není váš selhání. To je normální. Podle CZAP až 30 % lidí nepřijde na druhé sezení - a to neznamená, že terapie nefunguje. Znamená to, že se někdo nezamluvil.
Je to jako když hledáte lékaře. Některé lékaře vás baví, jiné ne. U psychoterapie je to ještě důležitější. Důvěra není věc, kterou můžete vynutit. Musí se vyvinout. Pokud se po prvním sezení cítíte zklamaný, neváhejte se zeptat: „Co kdybych se pokusil/a o jiného terapeuta?“ To je úplně v pořádku. Většina terapeutů vás dokonce podpoří v tom, abyste hledali někoho, kdo vám lépe odpovídá.
Co vás čeká po prvním sezení?
Pokud se rozhodnete pokračovat, další sezení budou pravidelná - obvykle každé 2 až 3 týdny. To je standard pro většinu lidí, kteří nejsou v krizové situaci. Pokud máte ostrou úzkost nebo deprese, může být první část terapie i týdenní. Ale to se dohodne spolu s terapeutem.
Ve většině případů se první 3-5 sezení věnuje poznávání. Teprve poté začne práce s problémy. To znamená, že nebudete mít okamžitou úlevu. Ale mnoho lidí říká: „Po prvním sezení jsem se cítil/a lépe, protože jsem to poprvé řekl/a nahlas.“
Na první sezení se neřeší řešení. Řeší se přítomnost. Přítomnost někoho, kdo vás neosuduje, kdo vás slyší, a kdo se nechá vás naučit, jak jste vy. To je základ celé terapie.
Co si připravit před první návštěvou?
Nemusíte mít všechno v hlavě v pořádku. Ale může vám pomoct, když si předem napíšete:
- Proč jste se rozhodl/a přijít - jedna věta, nebo tři.
- Co vás nejvíc trápí - co vás v noci probouzí, co vás při práci zatěžuje, co vás dělá smutným.
- Co byste chtěli změnit - ne třeba „být šťastný“, ale třeba „nebýt tak zlobivý k partnerovi“ nebo „nemít pocit, že všechno musím sám zvládnout“.
- Co byste chtěli vědět o terapeutovi - napište si tři otázky.
Nemusíte si to přinést. Necháte to na místě. Ale když si to napíšete, zjistíte, že máte víc v hlavě, než jste si myslel/a.
Co stojí první sezení?
V Praze se průměrná cena prvního sezení pohybuje kolem 1 650 Kč. Na venkově je to často kolem 1 350 Kč. Někteří terapeuti mají slevy pro studenty nebo lidé s nízkým příjmem. Většina terapeutů je připravena o tom hovořit - nechcete se ptát, ale nechte se nechat. Některé platformy jako Terapie.cz nebo ZnamyLekar.cz umožňují filtrovat podle ceny, umístění a přístupu.
Od roku 2023 je 35 % všech prvních sezení online. To znamená, že můžete mluvit z kuchyně, z auta nebo z postele. Pokud máte úzkost z cestování nebo z výstupu z domova, online terapie je skvělá možnost. Většina terapeutů používá bezpečné platformy - ne Zoom nebo WhatsApp, ale speciální systémy, které chrání vaše data.
Co vás čeká v budoucnu?
Průměrná délka terapie v ČR je 10-20 sezení. Pro krizové situace stačí 3-5. Pro seberozvoj může trvat i více než rok. To neznamená, že budete „nemocný“ po celou dobu. To znamená, že se učíte nové způsoby, jak přežívat svůj život.
Podle prognózy Mgr. Tomáše Vašáka z Proženy.cz se do roku 2025 podíl lidí, kteří hledají terapii hned po prvních příznacích, zvýší z 42 % na 58 %. To je důkaz, že se stigmatizace psychického zdraví snižuje. A to je dobrá zpráva.
Nejde o to, jestli jste „dostatečně zlý“ nebo „dostatečně zraněný“. Jde o to, jestli chcete být trochu lépe. A to je dostatečný důvod.
Musím mít nějakou diagnózu, abych šel na terapii?
Ne. Diagnóza není podmínkou pro psychoterapii. Mnoho lidí chodí na terapii, protože cítí, že něco není v pořádku - bez toho, aby měli název svého problému. Terapeut vám nemusí dát diagnózu, pokud ji nepotřebujete. Důležité je, co cítíte, ne jak to někdo nazval.
Co když mi terapeut řekne, že potřebuji léky?
Terapeut - pokud je psycholog nebo psychoterapeut - nemůže předepisovat léky. Pokud si myslí, že by vám léky mohly pomoct, doporučí vás psychiatrovi. To není selhání. Je to jen další krok. Mnoho lidí kombinuje terapii s léky - a to je často nejúčinnější přístup.
Je možné, že se na druhé sezení nebudu chtít vrátit?
Ano, a to je naprosto normální. Až 30 % lidí nepřijde na druhé sezení. Někteří si myslí, že problém je vyřešen, jiní se necítí s terapeutem v souladu, nebo očekávali rychlé řešení. To neznamená, že terapie nefunguje. Znamená to, že tenhle terapeut nebyl ten správný pro vás. A to je v pořádku.
Můžu si vybrat, jak budu mluvit - o dětství, o práci, o vztazích?
Ano. Vy řídíte, o čem chcete mluvit. Terapeut vás může mírně vedeným dotazem přesměrovat, ale nikdy vás nepřinutí mluvit o něčem, co nechcete. Pokud vám něco připadá příliš bolestivé, můžete říct: „Toto teď nechci řešit.“ A terapeut to respektuje.
Je první sezení zdarma?
Většina terapeutů si účtuje i první sezení. Některé centra nebo univerzitní kliniky nabízejí první konzultaci zdarma nebo za sníženou cenu, ale to není pravidlo. Pokud vás někdo vyzývá k bezplatné terapii, zkontrolujte, jestli je terapeut certifikovaný. Bezplatná terapie není vždy kvalitní - a často není trvalá.
