Stojíte před zrcadlem a ptáte se: „Nikdo nechápe, co procházím.“ A přitom v místnosti vedle je desítka lidí, kteří vás právě teď slyší. Neříkají vám, že to bude lehké. Neříkají, že jste slabý. Říkají: „Já jsem to taky prošel.“ A to je ta chvíle, kdy se změní všechno.
Proč skupina funguje, kde individuální terapie selhala
Mnozí lidé začínají léčbu závislosti s nadějí na jednou týdenní schůzku s terapeutem. Ale často se stává, že po několika týdnech se cítí znovu sami. Terapeut je profesionál, ale není někdo, kdo vám žil vaši noc, kdy jste se probudili s tím, že jste znovu vypili, nebo kdy jste se ztratili v herním cyklu po 48 hodinách. Skupinová terapie je jiná. V ní nejste pacientem, kterého někdo „léčí“. Jste členem skupiny, kde každý přináší svou bolest, svou zkušenost, svou návratovou cestu. Výzkumy z České republiky ukazují, že až 65 % lidí, kteří projdou kompletní skupinovou terapií, dosáhne významné změny - buď přechodem k abstinenci, nebo alespoň stabilní kontrolované konzumaci. To je výrazně víc než u mnoha individuálních přístupů. Proč? Protože skupina je zrcadlo. Když někdo řekne: „Když jsem se vrátil domů a viděl láhev, věděl jsem, že to bude poslední.“ - a vy si říkáte: „To jsem já.“ - v tom okamžiku se změní vaše vztah k závislosti. Nejste chybný. Nejste jedinečný. Jste člověk, který se snaží.Jak vypadá skupinová terapie v praxi
Skupiny nejsou velké. Obvykle jich je 6 až 12 lidí. To není náhoda. Příliš malá skupina nevytváří dostatek dynamiky. Příliš velká se stává chaotickou. Sezení trvají 60 až 90 minut a probíhají jednou nebo dvakrát týdně. Většinou se konají v ambulantních centrech nebo terapeutických komunitách - například v Adiktio, Solen nebo jiných zařízeních po celé ČR. Není to hovor o tom, kdo kdy co vypil. Je to o tom, jak se cítíte, když se probudíte bez alkoholu, jak se bojíte, že vás opět „zajde“, jak se snažíte řídit emoce, které vás dříve vedly k návyku. Terapeut neřeší všechno sám. Jde o to, aby vás vedl k tomu, abyste si navzájem pomáhali. Někdo řekne: „Když jsem se cítil ztracený, zavolal jsem člověku z skupiny - a on mi jen řekl: ‚Jsem tady.‘“ A to stačí.Co je skutečně účinné? Vrstevnická podpora
Výzkumy z roku 2017 potvrzují, že největší silou skupinové terapie není technika, nejsou metody, ale vrstevnická podpora. To je slovo, které se často přehlíží. Znamená to, že někdo, kdo prošel stejným, vás nejen slyší - ale věří vás. A to je jiné než věřit vás terapeut. Klient z terapeutické komunity Adiktio v roce 2021 řekl: „Skupina mi ukázala, že nejsem sám v tomhle problému, a to mi dalo sílu pokračovat.“ Toto není romantická věta. Je to výsledek tisíců hodin, kdy lidé dělali přesně to samé: mluvili, slyšeli, přiznávali se, bojovali spolu. Nejde o to, že všichni musí být „dobří“. Nejde o to, že všichni musí být „vyléčení“. Jde o to, že všichni jsou na cestě. A když někdo zpět spadne, nejsou ho „odmítli“. Jsou ho „přijali“ a řekli: „Zkusíme to znovu.“
Kdo není pro skupinovou terapii
Ne každý je pro skupinovou terapii připraven. Někteří lidé přicházejí s těžkými poruchami osobnosti, akutními psychotickými stavy nebo jsou v počáteční fázi závislosti, kdy ještě nechtějí přiznat, že mají problém. Pro ně je skupina příliš intenzivní. V takových případech je nejprve potřeba individuální podpora, aby se člověk připravil na skupinu. Stejně tak nejsou pro skupinu vhodní ti, kteří ji používají jako „představení“ - kteří chtějí být „nejvíc zranění“, „nejvíc závislí“, „nejvíc hrdí“. Tyto role narušují celou dynamiku. Terapeuti se snaží takové chování identifikovat a před začátkem skupiny s těmito lidmi pracovat individuálně. Pokud to nejde, mohou být odstraněni z procesu - ne proto, že jsou „špatní“, ale protože skupina potřebuje bezpečí.Co když se skupina „rozbije“?
Někdo řekl: „Někteří lidé v skupině byli příliš agresivní a to mě posunulo zpět.“ Toto je skutečná bolest. Ne všechny skupiny jsou dokonalé. Někdy se tam dostanou lidé, kteří si neuvědomují, že jejich slova mohou zranit. Někdy se terapeut nevyrovná s konfliktem. To je riziko. Ale to neznamená, že skupinová terapie nefunguje. Důležité je, aby terapeut měl jasné pravidla: žádné útoky, žádné přerušování, žádné odmítání. Pokud se někdo chová narušujícím způsobem, terapeut ho zastaví. A pokud se to opakuje, člověk je odstraněn. To není trest. Je to ochrana. Většina lidí, kteří skupinu projdou, říká: „Na začátku jsem chtěl odejít. Na konci jsem nechtěl odcházet.“Skupinová terapie vs. terapeutická komunita
V České republice existuje přibližně 50 terapeutických komunit a ambulantních center. Většina z nich nabízí skupinovou terapii, ale rozdíl je velký. Terapeutická komunita je 24hodinový prostředí. Lidé tam žijí měsíce, někdy roky. Tam se nejde jen o sezení - tam se učíte vařit, uklízet, hovořit o svých chybách, vstávat v 7 hodin, dělat práci. Výsledky jsou lepší: 65-80 % lidí zůstává abstinujících po roce. Ale je to náročné. Vyžaduje to, abyste se zastavili na rok, opustili práci, rodinu, život. Ambulantní skupinová terapie je méně intenzivní. Probíhá jednou nebo dvakrát týdně. Lidé zůstávají doma, pracují, mají rodinu. Úspěšnost je nižší: 40-60 % po roce. Ale je to přístupnější. A pro mnohé je to první krok, který se může stát přechodem do komunity.
Co se mění? Nové přístupy, nové závislosti
Dříve se skupinová terapie zaměřovala jen na alkohol a drogy. Dnes se tam setkávají lidé, kteří jsou závislí na herních aplikacích, na sociálních sítích, na pornu. Tyto závislosti nejsou tak jednoduché jako alkohol. Není možné „dát do ruky“ a říct: „Nikdy už ne.“ Proto se mění i terapie. Některá centra, jako Adiktio, už používají hybridní modely - kombinují prezenční a online sezení. To je důležité pro lidi z venkova, kteří nemají možnost cestovat. Jiná centra začínají používat expresivní terapie: malování, pohyb, drama. Proč? Protože některé emoce se nedají říct slovy. Ale dají se nakreslit. Nebo vytvořit v pohybu. Výzkumy z roku 2022 předpovídají, že do roku 2025 se účinnost skupinové terapie zvýší o 15-20 % díky těmto změnám. Ale klíčové zůstává jedno: bez přítomnosti lidí, kteří vás slyší, bez vrstevnické podpory, nic jiného nestačí.Co je potřeba, abyste začali
Nejde o to, abyste byli „připraveni“. Jde o to, abyste chtěli slyšet. Pokud si říkáte: „Možná bych měl zkusit…“ - to už je dost. Nejste připraveni? Nic nevadí. Terapeuti to znají. Vědí, že většina lidí přijde s hrůzou, s obavami, s pocitem, že to nezvládne. První krok je jednoduchý: zavolejte na jedno z míst, která nabízejí skupinovou terapii. Většina z nich má bezplatnou konzultaci. Můžete přijít jen tak - bez závazku. Neřeknete nic. Poslechnete. Uvidíte lidi, kteří vás neosudí. A možná - v tu chvíli - si řeknete: „Tady bych mohl být.“Je to vždycky úspěch?
Ne. Někdo se vrátí. Někdo zůstane v návyku. Někdo se nevrátí. Ale to neznamená, že terapie selhala. Závislost není nemoc, kterou se „vyléčí“. Je to proces, který se žije. A skupinová terapie je místo, kde se to žije spolu. Když jste v ní, nejste jen pacient. Jste člověk, který se snaží. A to je důvod, proč to funguje.Je skupinová terapie levnější než individuální?
Ano, skupinová terapie je ekonomičtější, protože terapeut pracuje s více lidmi najednou. Náklady na jedno sezení jsou v průměru o 40-60 % nižší než u individuální terapie. Většina ambulantních center v ČR nabízí skupinové sezení zdarma nebo za symbolický poplatek, pokud jde o veřejné nebo neziskové organizace.
Můžu jít do skupiny, když jsem v první fázi závislosti?
Možná, ale ne vždy je to vhodné. Lidé v počáteční fázi často ještě nejsou připraveni přiznat problém nebo se otevřít. V takových případech je lepší začít individuální konzultací, která pomůže vybudovat důvěru a motivaci. Až budete připraveni, skupina vás přijme.
Co když se mi v skupině někdo nelíbí?
Je to běžné. V každé skupině jsou lidé s různými osobnostmi. Terapeut se snaží vytvořit bezpečné prostředí. Pokud někdo narušuje pravidla - například útočí, přerušuje nebo odmítá - je to řešeno hned. Pokud se vám někdo prostě nelíbí, není to problém. Nejste tam, abyste si vybírali kamarády. Jste tam, abyste se léčili.
Jak dlouho trvá skupinová terapie?
Intenzivní fáze trvá obvykle 3-6 měsíců, pak následuje podpůrná fáze, která může trvat až 6-12 měsíců. Celkově se léčba obvykle rozprostírá 3-12 měsíců. Někteří lidé pokračují i déle - ne proto, že jsou „nevyléčení“, ale protože skupina se stala jejich podporou.
Je skupinová terapie vhodná pro závislost na internetu nebo hrách?
Ano, ale s úpravami. Tradiční modely zaměřené na abstinenci nejsou u těchto závislostí vždy vhodné. Dnes se více zaměřuje na úpravu chování, omezení přístupu a vytváření zdravých návyků. Některá centra už používají speciální skupiny pro digitální závislosti, kde se lidé učí žít s technologií, ne ji odmítat.
