Stojíte před dveřmi terapeutovy kanceláře a srdce vám buší jako buben. Víte, že potřebujete pomoci, ale něco vás drží zpět. Možná jste už někdy slyšeli příběh někoho, kdo po terapii byl ještě hůř - jako by se trauma zhluboka vnořilo ještě víc. A teď se ptáte: může terapie traumatu retraumatizovat? Odpověď je jednoduchá: ano. A to ne proto, že terapeuti jsou zlí, ale protože některé metody, pokud se použijí špatně, mohou klienta znovu zasáhnout tam, kde už to neunesl.
Co je retraumatizace a proč je to tak nebezpečné?
Retraumatizace není jen zhoršení symptomů. Je to jako kdyby někdo, kdo přežil havárii auta, byl nucen znovu sedět ve shnutém voze a poslouchat, jak se kov kříží - bez ochrany, bez výstupu, bez možnosti zavřít oči. Klinické studie ukazují, že když se klientovi v terapii přiměje k detailnímu popisu traumatické události, aniž by měl dostatečnou psychickou stabilitu, může dojít k přetížení centrálního nervového systému. Výsledek? Zvýšené noční můry, přívaly úzkosti, odstup od lidí, nebo dokonce sebevražedné myšlenky.Výzkum z roku 2020 ukazuje, že až 30 % klientů, kteří prošli klasickou terapií mluvením bez přípravy, zažilo zhoršení symptomů po několika sezeních. Jedna klientka z Brna, která přežila násilí v dětství, popisuje, jak ji terapeut v 5. sezení požádal o detailní popis události. „Cítila jsem, že mě znovu násilí přemáhá. Nezůstalo to jen ve vzpomínce - tělo mi to znovu prožívalo.“ Toto zhoršení trvalo šest měsíců. A to všechno jen proto, že někdo myslel, že „všechno musí být řečeno“.
Bezpečnost není bonus - je to základ
V moderní traumaterapii už nikdo nezačíná s příběhem. Začíná se s bezpečností. To znamená tři věci: terapeutický vztah, tělesná stabilita a kontrola.Terapeutický vztah není jen „dobrý kontakt“. Je to pocity: „Tady jsem v bezpečí. Když se zastavím, budu slyšen. Když řeknu ne, nebude to špatně.“ Výzkumy potvrzují, že klienti, kteří zažili tento pocit už ve třetím sezení, mají o 78 % nižší riziko recidivy PTSD oproti těm, kteří byli okamžitě vpuštěni do detailů traumatu.
Tělesná stabilita znamená, že klient musí umět cítit, kde je jeho hranice. Když se začíná prožívat traumatická vzpomínka, tělo se připraví na útěk, boj nebo ztuhnutí. Terapeut musí být schopen rozpoznat tyto příznaky - zrychlený dech, ztuhlé ramena, ztráta kontaktu s očima - a okamžitě přejít do režimu stabilizace. To může být jednoduché: „Zkus teď pociťovat, jak se tvé nohy dotýkají země.“ Nebo: „Můžeš si dát ruku na srdce?“ Tělo se potom uklidní, a teprve potom se může přistoupit k emocím.
Kontrola je nejdůležitější. Klient musí mít možnost říct: „Zastav.“ „Zpomal.“ „Nechám to na později.“ A terapeut musí respektovat to bez jakýchkoli pochyb. Když se klientovi říká: „To musíš překonat,“ nebo „Nemůžeš se vyhýbat,“ - vzniká opak bezpečnosti: znovupodřízení. A to je přesně to, co se stalo při původním traumatu.
Které metody riziko retraumatizace snižují?
Ne všechny terapie jsou stejné. Některé jsou jako běhání po hraně ostří. Jiné jsou jako chůze po měkkém trávníku.EMDR je jednou z nejvíce prokázaných metod. Místo toho, abyste podrobně popisovali událost, zaměříte se na pohyb očí nebo střídavé stimulace - třeba tlapky na kolenech. Studie z roku 2020 ukazují, že 85 % klientů s PTSD zažilo významné snížení flashbacků a nočních můr již po 3-4 sezeních. A to bez nutnosti vylíčit každý detail. Výzkumy potvrzují, že EMDR dosahuje stejných výsledků jako 20-30 sezení klasické terapie, ale během pouhých 6-12.
TRE (Tension and Trauma Releasing Exercises) je metoda, která funguje bez slov. Klient se prostě nechá veden tělem - třesou se nohy, hýbá se břicho, přichází vlny úlevy. Není třeba mluvit o tom, co se stalo. Stačí, že tělo samo uvolňuje napětí, které se v něm usadilo. Pro mnoho lidí, kteří nemohou mluvit o traumatu, je to první cesta ke klidu. Výzkum z roku 2022 ukazuje, že když se TRE kombinuje s jinými přístupy, riziko retraumatizace klesá o 42 %.
Gestalt terapie se zaměřuje na přítomnost. „Co teď cítíš v těle?“ „Kde to vypadá, že se to děje?“ Tímto způsobem se klient neztrácí v minulosti, ale zůstává v okamžiku, kde má kontrolu. Terapeut ho nechává sledovat své vnímání, nikoli příběh. Tím se vytváří odstup od zážitku - a to je základ pro zpracování.
Na druhou stranu - kognitivní terapie a terapie mluvením bez stabilizační fáze - jsou nejčastějšími příčinami retraumatizace. Když se klientovi říká: „Popiš to,“ a nezíská nástroje, jak se s tím vypořádat, může se traumatická vzpomínka zafixovat ještě hlouběji. To není léčba - je to znovuotevření rány.
Co musíte znát, pokud hledáte terapeuta
V Česku se v posledních letech rychle mění terapeutický trh. Podle průzkumu Terap.io z roku 2023 se poptávka po traumaterapii zvýšila o 37 % mezi lety 2018 a 2022. A nejrychleji rostoucí metodou je EMDR - roční růst počtu certifikovaných terapeutů je 25 %.Ale zákon č. 96/2004 Sb. vyžaduje jen magisterské vzdělání v psychologii nebo medicíně. To neznamená, že terapeut umí pracovat s traumatem. Od roku 2020 existuje v Česku certifikační proces pro traumaterapeuty - vyžaduje minimálně 200 hodin specializovaného školení a 50 hodin supervize. To je standard Evropské asociace pro traumaterapii.
Takže když hledáte terapeuta, zeptejte se:
- Máte certifikaci v traumaterapii? (Nejen v psychoterapii obecně.)
- Jaké metody používáte pro stabilizaci před zpracováním?
- Co děláte, když klient začne přetížený?
- Je možné se zastavit, když to příliš bolí?
- Neříkáte mi, že „musím to překonat“?
68 % klientů v Česku už preferuje metody, které nevyžadují detailní popis traumatu. To není únik - je to inteligentní léčba. Tělo si pamatuje víc než slova. A někdy je klidnější zpracovat trauma tělem, než ho znovu vykřičet.
Co se stane, když se terapie povede?
Úspěšná traumaterapie neznamená, že se zapomene. Znamená, že se příběh změní.Nejde o to, aby se „všechno vyřešilo“. Jde o to, aby se trauma přestalo řídit vaším životem. Když už nezačínáte den tím, že se ptáte: „Bude to znovu?“ Když už nevěříte, že jste „poškozený“. Když můžete vstát ráno a cítit, že ještě existuje místo pro radost - i když je tam i bolest.
Luise Reddemann, jedna z největších odbornic na traumaterapii, říká: „Vedle bolesti, bezmoci, hrůzy má člověk i schopnost se radovat a pociťovat štěstí.“ To není popírání. To je integrace. Trauma je součástí vašeho příběhu, ale už ne jeho celým obsahem.
Bezpečná terapie vás nevyzývá k odvaze. Vás vybízí k důvěře - k sobě, ke svému tělu, ke své schopnosti říct „ne“ a být slyšen. A to je největší léčba, kterou můžete dostat.
Může terapie traumatu retraumatizovat?
Ano, pokud se používají špatné metody nebo pokud se klientovi přiměje k detailnímu popisu traumatu bez přípravy. Retraumatizace nastává, když se traumatická zkušenost znovu prožívá bez dostatečné bezpečnosti, kontroly nebo tělesné stability. To může zhoršit PTSD příznaky, zvýšit úzkost a vyvolat pocit bezmoci.
Jak poznám, že terapeut pracuje bezpečně?
Bezpečný terapeut nezačíná s detaily traumatu. Nejprve vytváří pocit bezpečí, učí vás cítit tělo, respektuje vaše hranice a umožňuje vám říct „zastav“. Pokud vás neptá, jak se cítíte v každém okamžiku, nebo pokud vás nutí mluvit o věcech, které vás děsí - je to varovný signál.
Je EMDR bezpečná metoda?
Ano, EMDR je jednou z nejbezpečnějších metod pro PTSD, protože nevyžaduje detailní popis traumatu. Místo toho se zaměřuje na zpracování vzpomínek prostřednictvím tělesných stimulací. Studie ukazují, že 85 % klientů zažije snížení flashbacků již po 3-4 sezeních, a to bez rizika znovuprožívání.
Co je TRE a proč je vhodná pro trauma?
TRE (Tension and Trauma Releasing Exercises) je tělesně založená metoda, která aktivuje přirozený třes těla k uvolnění napětí. Není třeba mluvit o traumatu - tělo samo uvolňuje stres. Je ideální pro lidi, kteří nemohou nebo nechtějí o události mluvit. Výzkumy potvrzují, že kombinace TRE s jinými metodami snižuje riziko retraumatizace o 42 %.
Jak dlouho trvá příprava na práci s traumatem?
Neexistuje pevný čas, ale většina bezpečných přístupů začíná 3-6 sezeními zaměřenými na stabilizaci. To zahrnuje vytvoření bezpečného vztahu, naučení se seberegulace, identifikaci bezpečných míst a tělesných senzací. Některé klienty připravujeme i na několik měsíců - to není zpoždění, je to základ.
Jaké jsou příznaky retraumatizace?
Příznaky zahrnují náhlé zhoršení nočních můr, zvýšenou úzkost, odstup od lidí, pocit bezmoci, sebevražedné myšlenky, nebo fyzické reakce jako třes, závratě nebo ztráta dechu. Pokud se po sezení cítíte hůř než před ním - je to varování. Nejde o „přechodnou krizi“, ale o znovuotevření rány.
