VR terapie v psychoterapii - budoucnost online léčby
Angie Marini 4 dubna 2025 0

Když Virtuální realita v psychoterapii přináší imersivní nástroj, který umožňuje terapeutům vytvořit kontrolované a bezpečné prostředí pro léčbu úzkostných poruch, fobií či posttraumatického stresu, otevírá se nová kapitola v online péči. První aplikace se objevily už v 90. letech, ale teprve poslední dekáda, díky levnějším headsetům a výkonnějším PC, přinesla masový rozvoj.

virtuální realita se tak stává mostem mezi tradičním sezením a moderní digitální terapií, kdy pacienti mohou čelit svým strachům v simulovaném prostoru bez nutnosti fyzického cestování. Níže najdete praktické kroky, které vám pomohou pochopit, jak tuto technologii zapojit do praxe a co od ní očekávat.

Jak funguje VR expozice (VRET)

  • Terapeut připraví scénář - například letadlo, výšky nebo místnost s pavouky.
  • Klient nasadí headset (Oculus Quest 3 nebo HTC Vive Pro 2) a pod vedením terapeuta postupně zvyšuje intenzitu úzkosti.
  • Systém sbírá data (srdeční frekvence, pohyby očí) a v reálném čase upravuje scénář, aby zůstával pod předem nastaveným limitem stresu.
  • Po každém sezení terapeut vyhodnotí pokrok a nastaví další úroveň expozice.

Podle studie v Frontiers in Psychiatry (2025) dosáhla úspěšnost VRET 72‑85 % u specifických fobií, což je srovnatelné s klasickou in‑vivo expozicí (75‑88 %).

Nejpopulárnější české platformy

Srovnání hlavních VR terapeutických platforem v ČR
Platforma Hlavní zaměření Požadovaný hardware Cena za sezení Stav vývoje
BraveMind expozice fobií, PTSD Oculus Quest 3, PC i5, 16 GB RAM, RTX 3060 ≈ 850 Kč Komercializace 2025
ThinkTactic VR kognitivní remediace u psychóz HTC Vive Pro 2, výkonný PC ≈ 1 200 Kč Beta testy 2024‑2025
VR City Kognitivní trénink seniorů, OCD Oculus Quest 3, cloudový backend ≈ 700 Kč Pilotní nasazení 2024

Všechny tři platformy podporují cloudové ukládání anonymních dat, což usnadňuje sledování dlouhodobých výsledků a umožňuje terapeutům přizpůsobit terapii.

Krok za krokem: implementace VR terapie do praxe

  1. Příprava technického zázemí: pořídit headset, kompatibilní počítač a stabilní internet (min. 100 Mbps).
  2. Školení terapeuta: 40 hodin - 20 h technika, 15 h klinické adaptace, 5 h etika (podle manuálu BraveMind).
  3. Instalace a testování: nakonfigurovat software, provést kalibraci očí a pohybu, ověřit, že klient necítí nevolnost.
  4. První sezení: zahájit s nízkou intenzitou (max. 40 % úzkosti), zaznamenat fyziologické parametry, získat zpětnou vazbu.
  5. Iterativní úpravy: na základě dat z cloudu měnit scénář a tempo expozice, podporovat terapeutický vztah.

Podle výzkumu Fajnerové et al. (2024) je klíčové držet intenzitu první tři sezení pod 40 %, aby se minimalizovala míra předčasného ukončení terapie.

Pacient ve virtuální kabině letadla, zatímco se na panelu zobrazují data srdeční frekvence.

Výhody a omezení VR terapie

  • Výhody
    • Bezpečné a kontrolované prostředí - pacienti si mohou nastavit úroveň stresu.
    • Úspora nákladů - průměrná cena sezení 850 Kč vs. 2 200 Kč u tradiční expozice.
    • Vyšší míra zapojení - 73 % klientů uvádí lepší terapeutickou alianci v tele‑VR (Humbert 2023).
  • Omezení
    • Počáteční investice do hardwaru a školení.
    • Nižší účinnost u komplexních PTSD (úspěšnost 58‑65 %).
    • Technické problémy - 37 % uživatelů hlásí problémy s kalibrací očí (van Gelder 2022).

Etické a klinické úvahy

Prof. MUDr. Jiří Horáček (3. LF UK) zdůrazňuje nutnost zachování terapeutické aliance i v digitálním prostoru. Studie SAMHSA (2020) ukazuje, že až 30 % populace, která se vyhýbá tradiční péči kvůli stigmatizaci, by mohla využít VR jako méně ohrožující vstupní bránu.

Na druhou stranu Baier et al. (2020) upozorňují, že 22 % klientů má zpočátku problémy s důvěrou k virtuálnímu prostředí. Důležité je proto začlenit do sezení úvodní "rozmluvu" o očekáváních a bezpečnosti.

Vratislav Čmiel (VUT) doplňuje, že personalizace avatara může u 15 % klientů s tělesnou dysmorfií narušit proces, proto je vhodné nabídnout možnost anonymního avatara.

Terapeut analyzuje cloudová data na holografické obrazovce, zatímco v pozadí roste městská silueta.

Trh a budoucí perspektivy

Statista (2024) předpovídá globální objem trhu VR ve zdravotnictví na 8,9 miliardy USD v roce 2025, s růstem 28,3 % ročně. V ČR se odhaduje hodnota 120 mil. Kč v roce 2024 a očekává se nárůst na 285 mil. Kč do roku 2027. Hlavní hráči jsou španělská firma Psious (45 % evropského podílu) a domácí projekt BraveMind, který cílí na 15 % českého trhu.

Klíčovým faktorem pro masové rozšíření bude integrace VR terapie do zdravotního pojištění - odhadovaná zvýšená dostupnost o 60 % (European Psychiatric Association, 2024). Do roku 2027 by mělo být 40 % klinických pokynů pro úzkostné poruchy založeno na VR.

Tipy pro terapeuty, kteří chtějí začít

  • Zvolte platformu, která nejlépe odpovídá vašemu klientskému portfoliu - BraveMind pro fobie, ThinkTactic pro psychózy.
  • Investujte do kvalitního headsetu (Oculus Quest 3 poskytuje nejlepší poměr cena/výkon).
  • Absolvujte certifikovaný kurz - v EU jej zatím absolvuje jen 32 % terapeutů.
  • Začněte s krátkými, nízko‑intenzivními scénáři a postupně zvyšujte složitost.
  • Pravidelně sbírejte a vyhodnocujte data (srdcová frekvence, self‑report úzkosti) pro objektivní měření pokroku.

Často kladené otázky

Jaké jsou hlavní požadavky na hardware pro VR terapii?

Pro většinu klinických aplikací stačí headset jako Oculus Quest 3 nebo HTC Vive Pro 2, počítač s procesorem Intel Core i5, 16 GB RAM a grafickou kartou NVIDIA RTX 3060. Stabilní internet s rychlostí alespoň 100 Mbps je nutný pro tele‑VR sezení.

Je VR terapie vhodná pro děti a adolescenty?

Ano, studie z roku 2023 ukázala, že 68 % teenagérů oceňuje anonymitu avatara, což snižuje stigmatizaci. Důležité však dodržet kratší sezení a podrobný úvodní briefing.

Jaké jsou hlavní rizika spojená s VR terapií?

Nejčastější jsou nevolnost (cybersickness) a technické problémy s kalibrací. Přibližně 37 % uživatelů hlásí potíže s očním sledováním. Proto je nutné provést předběžnou adaptaci a mít připravený plán pro okamžitý přechod do tradiční terapie.

Kdy se očekává, že VR terapie bude součástí standardní zdravotní péče?

Podle roadmapy Frontiers in Virtual Reality (2025) by do roku 2027 mělo mít VR 40 % klinických směrnic pro úzkostné poruchy status první volby. Současně probíhá legislativní jednání o zahrnutí do pojištění, což by mohlo urychlit masové nasazení.

Mohu VR terapii používat i mimo kliniku, např. z domova?

Ano, tele‑VR řešení je nyní dostupné. Důležité je mít dostatečně rychlé připojení a zabezpečený cloud pro sdílení dat. Většina studií ukazuje vyšší úroveň zapojení klientů ve srovnání s klasickou teleterapií.

Virtuální realita už není jen futuristický koncept - díky rychlému rozvoji technologií a výzkumných důkazů se stává praktickým nástrojem, který může zlepšit dostupnost a kvalitu psychoterapeutické péče v online prostředí.