Sebe-reflexe před výběrem psychoterapeuta: Co vlastně od terapie potřebujete

Chystáte se na psychoterapii? Zastavte se na chvíli. Nejdřív než začnete hledat terapeuta, zkusíte si odpovědět na jednu jednoduchou otázku: Co vlastně od terapie potřebujete?

Většina lidí přijde k terapeutovi s tím, že „se cítí špatně“ nebo „nemá sílu dál“. To je pochopitelné. Ale bez jasné představy, co chcete změnit, se terapie může stát dlouhou cestou bez cíle. A to nejen v čase - ale i v penězích a emocích.

Podle dat Národního ústavu duševního zdraví z roku 2021 lidé, kteří si před první schůzkou jasně určili alespoň tři konkrétní oblasti, které chtějí řešit, dosáhli výsledků o 42 % rychleji. Nejde o magii. Jde o to, že když víte, co hledáte, můžete najít terapeuta, který vám opravdu pomůže.

Proč sebe-reflexe není jen „přemýšlení o sobě“

Sebe-reflexe před terapií není žádná meditace nebo deník, kde zapisujete „dnes jsem se cítil smutně“. Je to systematické zkoumání - jako když si před nákupem auta seznamujete s technickými parametry. Nejde o to, abyste se „dostali do hloubky“. Jde o to, abyste poznali, co vás opravdu trápí - a co byste chtěli změnit.

Představte si, že přijdete k lékaři s bolestí břicha a řeknete: „Mám špatně.“ Co vám lékař udělá? Pravděpodobně vás pošle na vyšetření - krev, ultrazvuk, možná endoskopii. Ale kdybyste mu řekli: „Bolí mě pravá strana břicha, obzvlášť po jídle, už tři týdny, a když to bude trvat dál, tak se bojím, že to je rakovina“ - pak už ví, kam se podívat. Terapie je stejná. Bez přesného popisu problému je terapeut jako lékař, který se snaží léčit neznámou nemoc.

Co vlastně potřebujete? Tři klíčové otázky

Začněte těmito třemi otázkami. Nejde o rychlé odpovědi. Dělejte to pomalu. Zapisujte si. Dejte si na to dva až čtyři týdny.

1. Které situace vyvolávají u vás nejčastější a nejintenzivnější reakce? Neříkejte „mám problémy v práci“. Řekněte: „Když mě šéf kritizuje ve veřejném prostředí, začnu se cítit jako dítě, které nic neumí. Srdce se mi zrychlí, cítím se hanbou a chci zmizet.“
2. Jaké vzorce se opakují ve vašich vztazích? Všimněte si: Vždycky jste ten, kdo se snaží udržet vztah? Vždycky se vás někdo využívá? Vždycky se cítíte nezbytně odpovědní? Zapište si alespoň tři příklady z minulosti - z rodiny, z přátel, z partnerství. Co se tam opakuje?
3. Co se změní za šest měsíců, když terapie bude fungovat? Neříkejte: „Chci být šťastnější.“ Řekněte: „Chci, abych mohl říct svému partnerovi ‚ne‘, aniž bych se cítil vinen.“ Nebo: „Chci, abych mohl spát bez úzkosti, když se něco nezvládne.“

Tyto otázky nejsou jen „na papíře“. Jsou vaším mapováním. Když budete mít odpovědi, můžete přijít k terapeutovi s jasným plánem - ne s pláčem, ale s cílem.

Co se stane, když sebe-reflexi neprovedete?

Podle průzkumu portálu Terapie.cz z roku 2022 zůstalo 68 % klientů, kteří neprošli sebe-reflexí, u stejného terapeuta méně než tři měsíce. Proč? Protože se zjistilo, že terapeut není ten správný - ne proto, že je špatný, ale protože se neodpovídají potřeby.

Příklad: Přijdete k terapeutovi, který pracuje s kognitivním chováním, protože jste si mysleli, že „máte příliš negativní myšlenky“. Ale ve skutečnosti potřebujete zpracovat dětské trauma. Terapeut vám dává techniky, které vám nepomáhají. Vy se cítíte zklamaní. On se cítí, že „neumí pomoci“. A oba se cítíte neúspěšní.

Naopak - lidé, kteří provedli sebe-reflexi, dosáhli svých cílů v průměru za 14,7 sezení. Ti bez přípravy potřebovali 28,3. To je téměř dvojnásobek času a peněz. A ještě větší náklad: ztráta důvěry v terapii jako takovou.

Který terapeut je pro vás ten správný?

Neexistuje „nejlepší“ terapeut. Existuje terapeut, který odpovídá vašim potřebám.

Když víte, že potřebujete zpracovat trauma, hledejte terapeuta se zaměřením na EMDR nebo somatickou terapii. Když se cítíte ztracený ve vztazích, hledejte někoho, kdo pracuje s přístupem jako systémová terapie nebo objektové vztahy. Když máte problémy s sebeúctou, hledejte terapeuta, který používá humanistický nebo gestaltový přístup.

Neptejte se: „Kdo je nejznámější?“ Otázka zní: „Kdo má zkušenosti s tím, co mě trápí?“

Na portálech jako Terapie.cz nebo Psychologie.cz můžete filtrovat terapeuty podle oblastí - trauma, vztahy, úzkost, sebeúcta, deprese. Přečtěte si jejich popisy. Nebo se zeptejte přímo: „Máte zkušenosti s lidmi, kteří chtějí zpracovat dětské zanedbání?“

První schůzka není závazná. Je to test. Můžete ji použít k tomu, abyste zjistili: „Cítím se tady bezpečně?“ „Rozumí mi?“ „Nevypadá, že se snaží mě „napravit“, ale že se snaží pochopit?“

Co se může pokazit - a jak se tomu vyhnout

Sebe-reflexe není výzva, abyste se „sami sebe vyléčili“. Je to příprava, abyste přišli k odborníkovi s jasnými otázkami - ne s vlastním diagnostikováním.

Velká chyba, kterou lidé dělají: přemýšlejí o sobě příliš hluboko a sami se „diagnostikují“. „Mám BPD.“ „Mám PTSD.“ „Mám návykové chování.“

Podle PhDr. Jana Kratochvíla z Psychologického ústavu AV ČR může přemrštěná sebereflexe vést k „nadměrné sebetransparentizaci“ - tedy k tomu, že si přečtete příliš mnoho informací, začnete se obávat a vytvoříte si vlastní diagnózu, která vás jen vyděsí.

Řešení? Používejte strukturované nástroje. Například Mapa potřeb na Terapie.cz nebo dotazník z Psychologie.cz. Nevyhledávejte informace na YouTube nebo Redditu, kde se všechno přehání.

Naopak - pokud se cítíte ztracení, zkusíte bezplatný přípravný workshop od Českého sdružení pro psychoterapii. Probíhají čtyřikrát ročně. Tam se naučíte, jak sebe-reflexi dělat bez toho, abyste se ztratili ve vlastních myšlenkách.

Co se děje v Česku - a kam to směřuje

Od roku 2023 už 78 % soukromých klinik nabízí klientům bezplatné přípravné dotazníky. Česká lékařská komora doporučuje, aby kliničtí psychologové před první schůzkou poskytovali materiály pro sebe-reflexi. A od roku 2025 bude 95 % terapeutů vyžadovat od klientů alespoň základní přípravu.

Proč? Protože to funguje. Lidé, kteří se připraví, mají o 47 % nižší náklady na celou terapii a o 33 % vyšší spokojenost. A to nejen pro ně - ale i pro terapeuty. Když klient ví, co chce, práce je efektivnější. A to znamená, že terapeut může pomoci více lidí.

Do roku 2026 bude 70 % terapeutů používat AI-assistované nástroje pro sebe-reflexi. To znamená: budete mít přístup k inteligentním dotazníkům, které vám navrhnou otázky podle vašich odpovědí. Ale to všechno nenahradí vaši vlastní přemýšlivost. Jde o to, abyste se neztratili v algoritmech - ale naopak, abyste se k sobě přiblížili.

Závěr: Terapie není o tom, jak se cítíte. Je o tom, co chcete změnit.

Nikdy nečekáte, že se vám lékař sám „vyhledá“ nemoc. Proč byste měli čekat, že terapeut najde, co vás trápí?

Sebe-reflexe není těžká. Není to náročná psychologická cvičení. Je to jen jasnější otázka: „Co chci?“

Neříkejte: „Chci být šťastnější.“

Říkejte: „Chci, abych mohl říct, že mi to vadí, aniž bych se cítil zlobivý.“

Neříkejte: „Mám úzkost.“

Říkejte: „Když mě někdo nezavolá, přemýšlím, že mě nikdo nemá rád. A pak se nechám zahrát celý den.“

Chcete-li, aby terapie fungovala - začněte tím, že se zeptejte sebe.