Interpersonální terapie pro binge eating: Jak řešit přejídání prací se vztahy

Záchvatovité přejídání, známé jako binge eating, je stav charakterizovaný opakovanými epizodami konzumace velkého množství jídla za krátkou dobu při pocitu ztráty kontroly. Mnoho lidí si myslí, že problém leží pouze v nedostatku vůle nebo špatných jídelních návycích. Pravda je ale často jiná. Za těmi záchvaty se často skrývají nevyřešené konflikty, smutek nebo pocit osamělosti. Zde nastupuje specifická forma psychoterapie, která se zaměřuje přímo na tyto mezilidské provázky.

Tato metoda se jmenuje Interpersonální terapie (zkráceně IPT). Je to důkazně podložený přístup, který byl původně vyvinut pro deprese a později úspěšně adaptován pro poruchy příjmu potravy. Místo toho, abyste se učili počítat kalorie nebo analyzovali každé své myšlenku o jídle, budete pracovat na tom, jak fungují vaše vztahy s lidmi kolem vás. Cílem je pochopit, proč právě jídlo používáte jako nástroj k regulaci emocí vznikajících ve vašich sociálních interakcích.

Co přesně je Interpersonální terapie pro poruchy příjmu potravy?

IPT-ED (Interpersonal Psychotherapy for Eating Disorders) je strukturovaný terapeutický proces. Vznikl na Yale University v roce 1970 díky Geraldovi Klermanovi a Myronu Weissovi. Pro oblast poruch příjmu potravy ho pak v roce 1981 upravel profesor Christopher G. Fairburn z Oxford University. Dnes je považována za jednu z hlavních metod léčby vedle kognitivně behaviorální terapie (CBT).

Základní předpoklad této terapie je jednoduchý, ale silný: Mezilidské problémy vedou k negativním emocím (afektu), a ty následně spouštějí záchvaty přejídání. Pokud tedy napravíme problémy ve vztazích, snížíme potřebu utišit se jídlem. Studie z roku 2020 s 162 účastníky potvrdila, že tento model funguje. Pacienti viděli výrazné zlepšení ve svých mezilidských vztazích a zároveň pokles frekvence záchvatů přejídání.

Terapie není otevřeným rozhovorem o všem možném. Má pevnou strukturu. Standardní program trvá obvykle 20 týdnů a zahrnuje 16 až 20 sezení. Každé sezení má délku 45 až 60 minut. Tento časový rámec pomáhá udržet fokus a dáva pacientovi jasný cíl, ke kterému směřuje.

Klíčové fáze terapie: Od diagnostiky po ukončení

Průběh IPT je rozdělen do tří jasných fází. Každá má svůj specifický účel a cíle.

1. Počáteční fáze (sezení 1-3): Terapeut vám pomůže vytvořit pracovní aliance. Společně mapujete historii vaší poruchy a identifikujete aktuální mezilidské problémy. Získáte také vzdělání o poruše záchvatovitého přejídání podle kritérií DSM-5. Cílem je pochopit propojení mezi vašimi vztahy a jídlem.
2. Střední fáze (sezení 4-14): Toto je jádro terapie. Zaměřujete se na jednu ze čtyř klíčových oblastí mezilidských problémů. Nepracujete na všech najednou, ale vybíráte tu nejnaléhavější, která souvisí s vaším přejídáním.
3. Ukončovací fáze (sezení 15-20): Upevňujete získané dovednosti. Přípravujete se na budoucí životní výzvy bez relapsu. Diskutujete o tom, jak aplikovat nové strategie komunikace a řešení konfliktů i po skončení terapie.

Čtyři oblasti mezilidských problémů

V rámci střední fáze se terapeut a klient zaměří na jeden z těchto čtyř pilířů. Není náhodné, že právě tyto oblasti mají největší dopad na duševní zdraví a chování spojené s jídlem.

• Neúpravený smutek: Jde o nesprávně zpracovanou ztrátu blízké osoby. Smutek může být „zamrazený“ nebo příliš intenzivní. Lidé často hledají útěchu v jídle, protože jim poskytuje dočasné uklidnění, které nemohou najít ve vztazích.
• Mezilidské rozpory: Konflikty s partnerem, rodiči, dětmi nebo kolegy. Pokud máte narušené komunikační vzorce, cítíte napětí a beznaděj. Přejídání se stává mechanismem úniku od tohoto nepříjemného napětí.
• Životní přechody: Změna role ve společnosti, jako je svatba, rozvod, odchod do důchodu, narození dítěte nebo změna zaměstnání. I pozitivní změny mohou být stresující a vést k pocitu ztráty identity nebo kontroly.
• Sociální izolace: Pocit osamělosti, nedostatek podpůrného systému. Lidé s nízkou sebehodnotou se často stahují do sebe. Jídlo nahrazuje lidský kontakt a teplo, které jim chybí.

IPT versus CBT: Co je lepší pro binge eating?

Mnoho lidí se ptá, zda zvolit IPT nebo klasickou kognitivně behaviorální terapii (CBT). Oba přístupy jsou účinné, ale fungují jinak. Rozdíl spočívá v tom, co považujeme za příčinu problému.

Studie z roku 2020 ukázala, že IPT snížila frekvenci záchvatů z průměru 14,2 na 1,8 epizod týdně. CBT dosáhla podobného výsledku (z 14,1 na 1,5). Výhoda IPT je v tom, že léčí kořenovou příčinu - emoční distres způsobený vztahy. CBT je efektivnější v rychlé úpravě jídelního chování a omezení restriktivního stravování. Pokud máte vysokou sebekritičnost a práce s myšlenkami vás stresuje, IPT může být šetrnější volbou, jak uvádí prof. Hana Papežová.

Pro koho je IPT vhodná a kdo by měl váhat?

IPT není univerzální lék na všechny případy. Existují profily pacientů, kteří z ní mají největší užitek, a takoví, pro které může být méně vhodná.

IPT je ideální pro vás, pokud:

• Cítíte, že vaše vztahy jsou zdrojem stresu a úzkosti.
• Máte potíže s komunikací, asertivitou nebo řešením konfliktů.
• Prožíváte smutek po ztrátě nebo procházíte velkou životní změnou.
• Odporujete přísným jídelním plánům a chcete více empatický přístup.
• Máte vysokou sebekritičnost a CBT vnímáte jako příliš rigidní.

Važte nebo zvažte kombinaci s jinou terapií, pokud:

• Máte těžkou obezitu (BMI > 40). Podle dr. Jana Albrechta může být v těchto případech nutná kombinace s farmakoterapií a CBT pro lepší kontrolu hmotnosti.
• Máte komplexní trauma z dětství, které vyžaduje hlubší traumatoterapii (např. EMDR nebo schéma terapie). Samotná IPT se nezabývá minulostí, ale přítomností.
• Očekáváte rychlé výsledky během prvních dvou týdnů. IPT potřebuje čas na budování nových vzorců.

Jak probíhá léčba v České republice?

V ČR je dostupnost IPT pro poruchy příjmu potravy rostoucí, stále ale čelíme určitým bariérám. Porucha záchvatovitého přejídání je nejčastější diagnostikovanou poruchou příjmu potravy (62,3 % případů podle Národního registru z roku 2022). To znamená, že poptávka po specializované péči je vysoká.

Financování a dostupnost:

IPT je hrazena ze zdravotního pojištění, pokud ji poskytuje specializované pracoviště a splňujete kritéria střední závažnosti (1-13 záchvatů měsíčně). Soukromě se cena pohybuje mezi 800 až 1500 Kč za sezení. Průměrná doba čekání na specializovaných klinikách (např. Centrum poruch příjmu potravy na VFN v Praze) je 3 až 6 měsíců. V Brně a Ostravě probíhají pilotní projekty telehealth IPT, které by měly tuto dobu zkrátit.

Kdo terpii vede:

Podle doporučení NICE by měl terapeuta mít minimálně 2 roky zkušeností s léčbou poruch příjmu potravy a absolvovat specializovaný kurz IPT (minimálně 30 hodin). V celé ČR je momentálně certifikováno pouze 42 terapeutů pro tuto specifickou metodu. Při výběru si vždy ověřte kvalifikaci.

Tipy pro přípravu na první sezení

Aby byla terapie co nejúčinnější, je dobré přijít připravený. Nejde o to psát esej, ale o to, abyste měli jasno v tom, co vás trápí.

• Identifikujte spouštěče: Pochovejte si, kdy se přejídáte nejčastěji. Po hádce? Po telefonátu s rodiči? Když jste sami doma?
• Připravte si seznam vztahů: Kdo jsou lidé, kteří mají největší vliv na vaše nálady? Kdo vás podporuje a kdo vás zatěžuje?
• Buďte upřímní: IPT funguje jen tehdy, když sdílíte skutečné pocity. Strach z odsouzení je běžný, ale terapeut je zde pro pomoc, ne pro soud.
• Nekombinujte s dietou: Cleveland Clinic varuje, že současná dieta může zhoršit přejídání. Během IPT se soustřeďte na emoce, nikoliv na omezování kalorií.

Často kladené otázky