Práce by měla být místem, kde člověk roste, přispívá a cítí se hodnotný. Ale pro 39 % Čechů je práce zdrojem stresu. A to není jen „nějaký tlak“ - je to skutečný rizikový faktor, který vede k vyhoření, depresím a dokonce sebevraždám. Podle dat Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ) téměř třetina dospělé populace v Česku trpí nějakým duševním onemocněním. A co je horší - většina firem to celé ignoruje. Zatímco v zahraničí už více než polovina společností má strukturované wellbeing programy, v Česku je to jen 15 %. Proč? A jak můžeš změnit situaci - buď jako zaměstnanec, nebo jako zaměstnavatel?
Stres na pracovišti není „normální“ - je to nemoc
Mnoho lidí si myslí, že „trochu stresu to je“ - že to je součást práce. Ale to není pravda. Stres, který trvá déle než několik dní a neustále se opakuje, není „normální“. Je to fyzická a psychická zátěž, která tělo a mozek poškozuje. Studie 1. lékařské fakulty UK ukazují, že dlouhodobý pracovní stres přímo přispívá k vzniku depresí a syndromu vyhoření. A to nejsou jen „příběhy“. Je to věda. Každý rok v Česku spáchá sebevraždu tisíc lidí. Mnozí z nich pracovali - měli zaměstnání, rodinu, přátele. Ale jejich duševní zdraví nikdo neviděl.Co vlastně způsobuje stres na práci?
Nejde jen o příliš mnoho práce. Hlavní problémy jsou jiné:- Nejistota - nevíš, jestli budeš mít práci za rok, nevíš, co tě čeká v příštím týdnu.
- Nedostatek kontroly - nemáš vliv na svůj pracovní proces, termíny, nebo jak máš pracovat.
- Šikanování a násilí - téměř třetina lidí zažila nějakou formu psychického nebo sexuálního obtěžování na práci.
- Emoční zátěž - když musíš být vždy „v pořádku“, „přívětivý“, „silný“ - i když uvnitř se roztáváš.
- Nejasné role - kdo má co dělat? Kdo je za to odpovědný? Když to nevíš, stresuje to.
A tyto věci nejsou jen „nepříjemné“. Jsou to přesně ty faktory, které zvyšují riziko kardiovaskulárních onemocnění, imunitních poruch a psychických onemocnění. EU-OSHA to jasně říká: když se změní organizace práce a vztahy mezi lidmi, duševní zdraví se zlepší.
Wellbeing programy - nejsou to „yoga třídy“ a „dárky na Vánoce“
Mnoho firem si myslí, že když dá zaměstnancům zdarma kávu, pořádá teambuilding nebo vydá „knižku o mindfulness“, má dobře vyřešené duševní zdraví. To je špatně. Tyto akce jsou jen „zlatý prach na stěně“. Skutečný wellbeing program je to, co funguje jako systém - ne jako akce.Skutečně účinné programy mají tyto prvky:
- Pravidelné psychologické konzultace - ne jen jednou za rok, ale každý měsíc. Zaměstnanci mají přístup ke klinickému psychologovi zdarma a anonymně. V malé firmě v Brně, která to zavedla, klesla fluktuace o 35 % za dva roky.
- Flexibilní pracovní doba - 78 % zaměstnanců v Česku to chce. Není důležité, kdy začneš a skončíš, ale jestli máš kontrolu nad svým časem.
- Možnost home office - 65 % lidí potřebuje možnost pracovat z domova. Není to o „línosti“. Je to o tom, že někdo potřebuje klid, jiný potřebuje být blízko rodiny, třetí potřebuje vyhnout se cestování.
- Školení manažerů - jen 28 % českých manažerů umí rozpoznat příznaky vyhoření u svého týmu. Když manažer neví, že jeho zaměstnanec už „neběží na plných parách“, tak ten člověk zanikne. Školení musí být povinné, ne dobrovolné.
- Průběžné hodnocení - každý čtvrtletní dotazník, který se ptá: „Jak se cítíš?“, „Máš dostatek podpory?“, „Cítíš se bezpečně?“. A pak se na odpovědi reaguje - ne jen shromažďuje.
Tyto věci nejsou „náklad“. Jsou investice. Firmy, které je mají, zvyšují produktivitu o 12 %, snižují zameškané dny o 27 % a udržují zaměstnance o 21 % déle. A to je návratnost 3:1 - každá koruna, kterou vložíš, se vrátí třikrát.
Proč české firmy to neudělají?
Nejsou to líní lidé. Nejsou to „zlobiví“ manažéři. Je to systémový problém:- Nedostatek peněz - 63 % firem říká, že nemá rozpočet. Ale co kdyby se podívaly na státní granty? Ministerstvo práce a sociálních věcí poskytuje až 500 000 Kč na projekt - a většina firem o něm ani neví.
- Nedostatek znalostí - 57 % manažerů neví, jak začít. Nejsou to psychologové. Jsou to lidé, kteří se učili řídit projekty, ne duševní zdraví.
- Odpor zaměstnanců - 42 % firem se bojí, že zaměstnanci „nebudou chtít“. Ale průzkum Up Benefity ukazuje: 82 % zaměstnanců by takový program uvítalo. Problém není v zaměstnancích. Je v komunikaci.
- Chybějící zákon - v Česku neexistuje zákon, který by vyžadoval, aby firmy chránily duševní zdraví. V EU už ano. Evropský parlament v roce 2023 schválil zprávu, která vyzývá všechny členské státy k zavedení ochrany. Česko zatím nečiní nic.
Jak začít - krok za krokem
Nemusíš hned zavádět všechno. Začni malým krokem:- Zjisti, co se děje - udělej anonymní dotazník. Tři otázky: Jaký je tvůj úroveň stresu? (1-10) Co ti brání být lépe? Co by ti pomohlo?
- Poznej, kdo to potřebuje - ne všichni mají stejné potřeby. Někdo potřebuje flexibilní čas, někdo psychologa, někdo jen, aby ho někdo slyšel.
- Začni s jedním prvkem - například s jednou hodinou psychologické konzultace měsíčně. Nebo s možností pracovat doma jednou týdně.
- Představ to jako podporu, ne jako „povinnost“ - neříkej „musíš se zúčastnit“. Říkej: „Tady je něco, co ti může pomoci.“
- Udělej to trvalé - nech to být „projekt na 6 měsíců“. Pokud to není součást kultury, zanikne to. Jak říká expert NUDZ: „Prevence je vždy lepší než léčba.“
Co se děje v Česku - a co se bude dít
V roce 2022 byl spuštěn Národní plán pro duševní zdraví. Cíl: do roku 2027 pokrýt 70 % pracujících lidí strukturovanými programy. To je ambiciózní. A to je dobré. Zároveň se trh wellbeing služeb rychle rozrůstá - ročně o 15 %. Firmy jako Up Benefity, Mental Health Care nebo Pracovnělékařská služba už dělají práci, kterou stát zatím neudělal.A co se bude dít? Experti předpovídají: do roku 2026 bude mít komplexní wellbeing program 55 % firem ve ČR - dnes je to jen 28 %. Proč? Protože lidé to budou vyžadovat. Generace Z, která už pracuje, nechce „jen plat“. Chce smysl. Chce flexibilitu. Chce, aby ji firma viděla jako člověka, ne jako „zdroj“. A pokud ji nevidí, odejde.
Stres na pracovišti není „součástí práce“. Je to selhání systému. A systém se dá změnit. Ne tím, že se budeš „víc snažit“. Ale tím, že se změní podmínky. A to je v rukou těch, kdo rozhodují - tedy těch, kdo mají v rukou rozpočet, pravidla a moc.
Co je rozdíl mezi wellbeing programem a „zdravotními akcemi“?
Wellbeing program je systém, který se zaměřuje na trvalé zlepšení pracovního prostředí - na změnu organizace práce, podporu lidí, školení manažerů a pravidelnou podporu. Zdravotní akce - jako yoga, masáže nebo dávání čokolád - jsou jen dočasné „přípravky“, které neřeší kořen problému. Když tělo trpí kvůli přetížení, neřešíš to tím, že mu dáš masáž. Řešíš to tím, že mu dáš odpočinek.
Může zaměstnanec něco udělat, pokud firma nemá žádný program?
Ano. Můžeš začít malým krokem - navrhnout anonymní dotazník, požádat o jednu hodinu psychologické konzultace měsíčně, navrhnout flexibilní pracovní dobu pro tým. Většina firem neodmítne, když to přijde jako návrh, ne jako nárok. A pokud se najde i jen pár lidí, kteří to podpoří, můžeš vytvořit „pilotní skupinu“ - a ukázat, že to funguje.
Proč se některé wellbeing programy zruší?
Protože je považují za „zbytečné náklady“ nebo „povinnost“. Když lidé necítí, že to je pro ně - a ne pro firmu - tak se nezúčastňují. A když se nezúčastňují, manažer řekne: „To nefunguje.“ Ale to není pravda. To znamená, že program nebyl navržen pro lidi. Byl navržen pro prezentaci.
Je možné získat peníze od státu na zavedení programu?
Ano. Ministerstvo práce a sociálních věcí má Program podpory duševního zdraví na pracovišti (2022-2025), který poskytuje až 500 000 Kč na projekt. Stačí připravit návrh, který ukazuje potřebu, plán a měřitelný cíl. Více než 80 % žádostí je schváleno - ale mnoho firem o tom ani neví.
Jak vím, že program funguje?
Měříš to třemi věcmi: 1) Počet zameškaných dnů - má klesat. 2) Fluktuace zaměstnanců - má klesat. 3) Anonymní dotazníky - když lidé říkají, že se cítí lépe, podporují a mají více kontroly, program funguje. Nezajímá tě, kolik lidí přišlo na yoga. Zajímá tě, kolik lidí zůstalo.
