Skupinová vs. individuální terapie pro PTSD: Co zvolit a kdy

Co když se cítíte jako byste žili ve stínu něčeho, co se stalo před lety? Když každý hlas, každý zvuk nebo dokonce zápach vás vrátí zpět do chvíle, kdy jste cítili, že to už nikdy nezvládnete? Posttraumatická stresová porucha (PTSD) není jen „nějaký stres“. Je to hluboké zranění duše, které mění, jak vnímáte sebe, ostatní a svět kolem. A když přijde čas na léčbu, stojíte před těžkou volbou: individuální terapie nebo skupinová terapie? Která z nich vás opravdu pomůže zacelit? A kdy je která správná volba?

Proč se PTSD nenechá vyléčit jen tak

PTSD není jako chřipka, kterou po týdnu překonáte. Je to systémové přeprogramování mozku. Když se stane něco, co překračuje vaši schopnost zpracovat ho, váš mozek si říká: „Tohle je nebezpečí. Musíme to pamatovat, aby se to nestalo znovu.“ A tak se traumata ukládají jako živé vzpomínky, které vás náhle přesunou z bezpečného kuchyňského stolu zpět do autonehody, do útoku nebo do ticha, kdy jste se nemohli hýbat.

Léčba PTSD nejde o to „překonat“ minulost. Jde o to získat zpět kontrolu nad tím, jak se minulost projevuje v dnešním životě. Podle Mezinárodní společnosti pro traumatu spojené se stresem (ISTSS) je léčba rozdělena do tří fází: stabilizace, zpracování a reintegrace. A právě tady začíná rozdíl mezi individuální a skupinovou terapií.

Individuální terapie: Když potřebujete bezpečí a hloubku

Představte si, že máte celý čas jen pro sebe. Terapeut vám nepřerušuje, nepřemýšlí o tom, co řekne další klient, neřeší, jestli jste „příliš emocionální“. Všechna pozornost je na vás. To je individuální terapie.

Pro mnoho lidí s PTSD je to první a nejdůležitější krok. Když jste přežili násilí, zradu nebo ztrátu, vaše důvěra je zničená. Individuální terapie vám umožňuje postupně, krok za krokem, znovu naučit se důvěřovat - nejen terapeutovi, ale i sobě samotnému. V tomto prostředí můžete pomalu otevřít ty nejtemnější kouty, které jste nikdy nechtěli sdílet. A to je klíčové v první fázi - stabilizaci.

Pokud máte časté panické útoky, dissociaci, sebeublížení nebo nespavost, která vás vyčerpává, individuální terapie je jediná možnost, jak se tomu věnovat s potřebnou přesností. Terapeut vám pomůže naučit se technikám, které vás udrží v přítomnosti - dýchání, zemnění, rozpoznávání signálů těla. A to vše bez tlaku, bez srovnávání, bez toho, že byste museli být „silný“.

V Česku je průměrně potřeba 20 individuálních sezení, než je klient připraven na další krok. A to je normální. Není to způsob, jak „zvládnout“ PTSD. Je to způsob, jak se k ní znovu připojit - jen jinak.

Skupinová terapie: Když potřebujete vidět, že nejste sami

Představte si, že sedíte v místnosti s pěti lidmi, kteří vás nepochopí, ale pochopí to, co vás zničilo. Kdo neříká „ale já jsem přežil něco horšího“, ale říká: „To jsem já. Přesně to.“

Skupinová terapie není o tom, že všichni mají stejný příběh. Je o tom, že všichni vědí, co to znamená, když se probudíte v noci a nemůžete se zorientovat, jestli je to dnes nebo včera. Když se vám v krku zatíží, když se někdo dotkne vašeho ramene, a vy se okamžitě stáhnete do sebe. Když se vám ztratí slova, když se snažíte vysvětlit, že to, co se stalo, nebylo vaše vina - a nikdo vám neříká „ale to je všechno v hlavě“.

Tohle je síla skupiny. Nejde jen o podporu. Jde o to, že vidíte své reakce v očích druhých. A najednou si říkáte: „Tohle nejsem já. To je PTSD.“ A to je první krok k osvobození.

Skupinová terapie je ideální pro ty, kteří se cítí izolovaní, kteří věří, že je „špatný“ nebo „ztracený“. V skupině se naučíte, že vaše reakce nejsou šílenství - jsou přežitím. A to je silnější než jakákoliv slova terapeuta.

Ale pozor: skupinová terapie není pro všechny. Pokud jste ještě v hluboké fázi stabilizace - pokud se vám tělo zavírá, pokud se bojíte hlasu, pokud se bojíte být vidět - může vás skupina zranit znovu. Některé skupiny jsou vedené špatně. Terapeut neví, jak reagovat na akutní panický útok. Lidé se přerušují. Někdo se chce „vyprávět“ a zničí atmosféru. To se stává. A to je důvod, proč skupinová terapie pro PTSD musí být vedená dvěma terapeuty - jeden se stará o dynamiku, druhý o bezpečí jednotlivců.

Když se obě cesty spojí: Nejúčinnější přístup

Většina lidí, kteří se z PTSD opravdu vynoří, nevybrali jednu cestu. Vybrali obě.

Začali individuální terapií. Získali bezpečí. Naučili se dýchat. Naučili se rozpoznat, kdy je jejich tělo v ohrožení. Naučili se, že nejsou „zlí“ nebo „špatní“ - jen přežili něco, co nemělo být.

A pak přišla skupina.

V skupině zjistili, že jejich reakce nejsou „zvláštní“. Že jejich strach je normální. Že jejich smutek je legitimní. A že se mohou znovu naučit důvěřovat - nejen terapeutovi, ale i lidem, kteří nejsou jejich příbuzní, nejsou jejich kolegové, nejsou jejich přátelé. Jsou jen… lidé, kteří vědí.

Podle průzkumu Adicare z roku 2023 je 68 % lidí s PTSD, kteří používali kombinaci obou forem, spokojených s výsledky. To není náhoda. To je věda.

V Česku se od roku 2023 objevují nové modely, jako je program „Skupina +“ - dvě individuální sezení měsíčně a týdenní skupina. To je ideální hybrid: bezpečí individuálního prostoru s silou skupinového vztahu.

Kdo by měl vybírat individuální terapii

Vyberte individuální terapii, pokud:

• Máte časté panické útoky, dissociaci nebo sebeublížení
• Ještě neumíte mluvit o traumatu - nebo se vám to zdá nemožné
• Trpíte vysokou úrovní stydu nebo viny
• Nejste si jistí, jestli chcete sdílet svůj příběh s jinými
• Je vaše symptomatika příliš intenzivní pro skupinu

Je důležité, aby terapeut měl certifikaci v trauma-fokusované kognitivně-behaviorální terapii (TF-CBT). V Česku má tuto kvalifikaci jen 32 % terapeutů. Neváhejte se zeptat - to je vaše bezpečnost.

Kdo by měl vybírat skupinovou terapii

Vyberte skupinovou terapii, pokud:

• Už máte stabilní základ - umíte dýchat, když se vám zvedne srdeční frekvence
• Chcete pochopit, jak vaše traumata ovlivňují vaše vztahy
• Chcete přestat cítit, že jste „jediný, kdo to zažil“
• Chcete naučit se, jak být v kontaktu s ostatními bez strachu
• Chcete vidět, jak jiní lidé zvládají podobné věci

Skupinová terapie pro PTSD nejde o „hovory“. Jde o interakce. A ty potřebují zkušeného terapeuta - ne jeden, ale dva. V Česku se většina skupin skládá z 6-10 lidí, ale pro efektivitu je ideální mít alespoň 8. Pokud je skupina příliš malá, dynamika selhává. Pokud je příliš velká, lidé se ztrácejí.

Co se stane, když zvolíte špatnou cestu

Někdo se přihlásí do skupiny příliš brzy - a zjistí, že se cítí ještě hůř. V některých případech to skončilo hospitalizací. Někdo se rozhodne jen pro individuální terapii - a mnoho let sedí v kanceláři, ale nikdy nezjistí, že jeho problémy nejsou jen jeho vlastní. Je to jako byste se snažili zacelit zranění, když nikdy nevidíte, že jste nejeden, kdo má stejný škrábnutí.

Není to o tom, která forma je „lepší“. Je to o tom, která je správná pro vás právě teď.

Co se děje v Česku - a co se změní

V Česku je léčba PTSD stále nákladná. Individuální sezení stojí 1500-2500 Kč. Skupinová je levnější - ale ne vždy je dostupná. V Česku je jen 12 center specializovaných na PTSD, a z nich jen 9 nabízí kombinovaný přístup.

Ale něco se mění. Ministerstvo zdravotnictví plánuje zavést standardizovaný protokol pro skupinovou terapii PTSD do veřejného zdravotnictví v roce 2024. To znamená, že v budoucnu bude možné, aby se vám tento typ terapie hradil pojišťovnou - stejně jako u vojenských veteránů.

A co internetová terapie? ISTSS v roce 2023 potvrdila, že online podpora (např. videohovory, připomínky k dýchání, cvičení) má účinnost 65 % - ale jen jako doplněk. Nikdy jako náhrada za lidskou přítomnost.

Co dělat dnes

Nečekejte na „správný čas“. Nečekejte, až „budete silnější“. PTSD nečeká. Ale léčba ano - a jen ta, která je přizpůsobená vám.

Začněte tímto:

1. Udělejte si seznam svých největších potřeb: potřebujete bezpečí? Potřebujete pochopení? Potřebujete se znovu naučit důvěřovat?
2. Podívejte se na terapeuty v Česku - vyhledejte ty, kteří mají certifikaci TF-CBT.
3. Pojďte na první sezení - bez závazku. Zkuste si, jak se cítíte v prostředí.
4. Pokud máte možnost, zeptejte se na skupinové programy - ale jen po 3-6 měsících individuální práce.
5. Nechte se vést svým tělem. Pokud se vám ve skupině zhorší, neváhejte se vrátit zpět k individuální terapii.

Léčba PTSD není cesta, kterou jde jít rychle. Je to cesta, kterou jde jít jen s někým, kdo vás nechá být takovým, jaký jste. A to může být jeden terapeut. Nebo skupina lidí. Nebo oba. A to je v pořádku.