Mlčenlivost terapeuta: Co může a nemůže prozradit o terapii
Angie Marini 8 března 2026 0

Co když řeknete terapeutovi něco, co se vám zdá strašné? Co když přiznáte, že plánujete sebevraždu, nebo že užíváte drogy, nebo že jste někomu ublížili? Může terapeut toto prozradit? Může ho to někdo slyšet? A co když to neřeknete, protože se bojíte? Tento strach je běžný. V průzkumu portálu Terapie.cz z roku 2023 zjistilo 78 % klientů, že se obává, že terapeut prozradí jejich tajemství. A 42 % z nich řeklo, že kvůli tomu neřeklo všechno. To je větší problém, než si mnozí myslí. Mlčenlivost terapeuta není jen dobrovolná výchovka - je to právní a etická povinnost, která může zachránit životy - nebo je zničit, pokud ji poruší.

Co znamená mlčenlivost terapeuta ve skutečnosti?

Mlčenlivost terapeuta znamená, že všechno, co řeknete v terapii, zůstane v terapii. To zahrnuje vaše emoce, příběhy, sny, zločiny, závislosti, ztráty, pocity viny - vše. Toto tajemství není jen „dobrý gestus“ - je to právně zaručené právo. V České republice je to zakotveno v Listině základních práv a svobod čl. 7 odst. 1, která zaručuje nedotknutelnost soukromí a konkrétně v zákoně č. 372/2011 Sb. o zdravotních službách, § 51 odst. 5. Každý, kdo poskytuje psychologickou nebo terapeutickou pomoc, je povinen zachovávat tajemství. To platí i po ukončení terapie. I když se klient rozhodne přestat chodit, terapeut nesmí o něm mluvit - ani s přáteli, ani s kolegy, ani na sociálních sítích.

Kdy terapeut musí mlčenlivost prolomit?

Neexistuje žádný „všechno nebo nic“ - existují jasné výjimky. A ty jsou velmi konkrétní. Terapeut musí prozradit informace, pokud:

  • Klient plánuje závažný trestný čin - například vraždu, znásilnění nebo úmyslné tělesné ublížení na někom jiném. Podle trestního zákona č. 40/2009 Sb. § 367 a § 368 je terapeut povinen oznámit takový plán.
  • Dítě nebo zraněná osoba je v nebezpečí - pokud klient prozradí, že ubližuje dítěti, starému rodiči nebo závislé osobě, terapeut je povinen informovat orgán sociálně-právní ochrany dětí podle zákona č. 359/1999 Sb..
  • Klient hrozí sebevraždou a není schopen sebeovládání - pokud je klient v okamžiku, kdy hrozí sebevražda, zcela nekontrolovatelný a terapeut má důkazy, že se nevyhněte smrti, může kontaktovat záchranné služby nebo policii. To ale není automatické - musí to být vážné a potvrzené ohrožení.
  • Soud vyžádá informace - pokud terapeut bude volán jako svědek v trestním nebo civilním řízení, může být povinen sdělit jen to, co soud přesně požaduje.

Co ne musí terapeut prozradit? Například:

  • Užívání drog, pokud nejde o ohrožení dítěte nebo trestný čin.
  • Finanční problémy, závazky, manželské konflikty - pokud nevedou k násilí nebo trestnému činu.
  • Sexuální preference, náboženské přesvědčení, politické názory.

Podle průzkumu České komory psychologů z roku 2022, který zahrnoval 347 terapeutů, 23 % případů, kdy terapeut přemýšlel o prolomení tajemství, se týkalo ohrožení dítěte. Jen 17 % bylo spojeno se sebevraždou. Většina situací, které terapeuti považovali za „podezřelé“, ve skutečnosti nevyžadovala oznámení. A právě tady je nejčastější chyba - terapeuti přecenění svou povinnost. Podle dat Ministerstva zdravotnictví za rok 2021 bylo 14 prokázaných případů porušení mlčenlivosti. 9 z nich vedlo k disciplinárním sankcím, 2 k trestnímu stíhání.

Co se děje v terapii, když se o tajemství mluví?

Terapeuti nejsou sami. Když se ocitnou v dilematu, nekoukají do prstu. Pravidelně konzultují své případy se supervizorem - zkušenějším odborníkem, který je v terapii jako trenér. Ale i zde platí pravidlo: všechno musí být anonymní. Suprervizor neví, kdo je klient - jen ví, že jde o 35letého muže s depresí a myšlenkami na sebevraždu. Žádné jméno, žádná adresa, žádné podrobnosti, které by umožnily identifikaci. Pokud terapeut při konzultaci s supervizorem zmíní něco, co by mohlo vést k identifikaci klienta, už porušuje mlčenlivost.

Co se stane, když terapeut nechá klienta o něčem mluvit? Například, že se chystá zavraždit svého manžela? Nejprve se pokusí získat souhlas klienta, aby se sám vzdal tajemství - třeba že by šel na policii sám. Pokud klient odmítne, terapeut musí zvážit, zda je riziko tak vysoké, že je nutné informovat orgány. A i v tom případě sdělí jen to nejnutnější - například: „Klient plánuje fyzické ublížení na své manželce.“ Neřekne, jak se to chystá dělat, kde to bude, co si představuje. Minimální informace. To je zásada.

Terapeut anonymně konzultuje případ se supervizorem za mlhavým stolem, identita obou je skryta.

Co klient musí vědět na začátku terapie?

Terapeut není povinen mluvit o tajemství jen tehdy, když se něco špatného stane. Musí to říct hned na začátku. To se nazývá informovaný souhlas - kdy klient věděl, s čím se předem setká. V první schůzce by terapeut měl říct: „Všechno, co řeknete, zůstane tajemstvím. Ale pokud se dozvím, že plánujete ublížit někomu jinému, nebo že dítě je v nebezpečí, musím to oznámit. Pokud se chystáte sebevraždit a nejste schopni se zadržet, mohu kontaktovat záchranáře. Jinak - nic. Nikdo jiný to nezjistí.“

Podle Standardů poskytování poradenských služeb Centra poradenských služeb ČZU (2022) je to nejen dobrý postup - je to etická povinnost. Klient musí mít možnost rozhodnout se, zda chce terapii, když ví, co ho čeká. A mnozí klienti říkají: „Když jsem věděl, že to nezjistí nikdo jiný, mohl jsem říct všechno. A to mě změnilo.“

Co se stane, když terapeut poruší tajemství?

Porušení mlčenlivosti není jen „špatný postup“. Je to trestný čin. Podle § 186 trestního zákona se jedná o porušení tajemství povolání. Trest může být až 2 roky vězení. A to i tehdy, když terapeut „jen chtěl pomoci“. Například, když psycholog ohlásil klientovi užívání drog sociální službě, i když nebylo žádné dítě v nebezpečí - to bylo porušení. Podle Hany Fidesové z Právní poradny (2014) to není základ pro oznámení. Pokud klient užívá drogy, ale neubližuje nikomu, není to trestný čin. A terapeut to nesmí prozradit.

Na druhou stranu, pokud terapeut neoznámí ohrožení dítěte, může být sám trestně stíhán za nepředložení informací o trestném činu. Je to jako stát na hranici - všechno nebo nic. A to je právě to, co dělá terapii tak těžkou.

Terapeut ve vězení, zatímco klient odchází do světla, symbolizující porušení tajemství a jeho následky.

Co se mění v budoucnu?

Terapie už není jen v kanceláři. Dnes je většina terapií online. A to přináší nové riziko. Pokud se klient připojí přes nezabezpečený Wi-Fi, nebo pokud terapeut používá nezabezpečený software, může být tajemství zveřejněno. Ministerstvo zdravotnictví v září 2023 předložilo návrh novely zákona o zdravotních službách, která má upravit, jak se mají zacházet s elektronickými daty v terapii. Očekává se, že do konce roku 2024 vydá Česká komora psychologů aktualizovaný Etický kodex, který bude obsahovat jasné pokyny pro teleterapii.

Zároveň se objevují i kritické hlasy. Prof. Tomáš Novák z 1. LF UK tvrdí, že současný systém příliš zatěžuje terapeuty rozhodováním o životě a smrti. Navrhuje zřízení centrální poradny, kde by terapeut mohl v případě dilematu zavolat a dostat okamžitou konzultaci od etického výboru. Takhle by se předešlo chybám, které se dějí kvůli strachu, nevědomosti nebo přetížení.

Co si pamatovat, když chodíte k terapeutovi?

Největší pravda je jednoduchá: terapeut nezjistí, co neřeknete. A pokud řeknete vše, můžete se změnit. Ale pokud se bojíte, že vám to někdo prozradí, neřeknete nic. A terapie se nestane.

Na začátku se zeptejte: „Jaké jsou hranice vaší mlčenlivosti?“

Pokud vám odpoví jen „všechno je tajemství“ - je to neúplná odpověď. Pravá odpověď musí obsahovat výjimky.

Nebojte se mluvit. Ale nezapomeňte: tajemství je vaše. A terapeut ho chrání - ne proto, že je dobrý člověk, ale protože zákon to vyžaduje. A to je větší záruka než jakákoliv sliby.“

Může terapeut prozradit, že jsem užíval drogy?

Ne, pokud nejde o trestný čin nebo ohrožení dítěte. Pokud užíváte drogy, ale neubližujete nikomu, terapeut nesmí tuto informaci prozradit sociální službě, zaměstnavateli ani policii. To je ochraňováno zákonem. Pouze pokud byste plánovali násilí nebo ublížení na dítěti, byla by povinnost oznámení.

Co když terapeut řekne něco o mě svému supervizoru?

To je běžné a povolené, ale jen s jednou podmínkou: supervizor nesmí znát vaše jméno, adresu, věk nebo jiné identifikační údaje. Všechno se řeší anonymně - například „35letý muž s úzkostí a myšlenkami na sebevraždu“. Pokud terapeut při konzultaci zmíní něco, co by vás mohlo identifikovat, porušuje tajemství - a to je trestné.

Může terapeut mluvit o mě s rodinou?

Ne. Nikdy. Terapeut nemůže mluvit o vás s rodinou, přáteli, kolegy, na sociálních sítích ani v kavárně. To je trestný čin. I kdyby řekl: „Máme klienta, který je jako tvůj bratr“ - to už je porušení. Mlčenlivost je absolutní - neexistuje „jen trochu“.

Co když se rozhodnu přestat chodit k terapeutovi? Zůstává tajemství?

Ano. Tajemství trvá i po ukončení terapie - a to navždy. Terapeut nesmí o vás mluvit ani po 10 letech. Dokonce i v případě, že byste se o něm dozvěděli v novinách, terapeut by stále nemohl říct: „To byl můj klient.“ Toto je jedna z nejdůležitějších etických zásad v psychoterapii.

Může terapeut získat souhlas, aby mi prozradil něco o mě?

Ne. Terapeut nemůže prozradit vaše informace nikomu - ani když jste mu to dobrovolně dovolili. To je zákon. Výjimkou je jen případ, kdy jste vydali písemný souhlas pro předání informací jinému odborníkovi, který se o vás stará - například psychiatru nebo lékaři. Ale i pak musí být souhlas jasný, písemný a konkrétní. Nikdy „jen tak“.