Když se dítě nebo mladý člověk cítí ztracený, zrazený nebo úplně sám, nemusí mít nikoho, komu by se mohl otevřít. Škola, rodina, přátelé - někdy všechno ztichne. A pak je tam linka bezpečí 116 111. Bez jména, bez soudů, bez čekání. Jen ticho na druhém konci drátu - a pak někdo, kdo vás slyší.
Co je linka bezpečí 116 111?
Linka bezpečí je nejstarší a největší celostátní služba v České republice, která pomáhá dětem a mladým lidem v krizích. Začala působit už v roce 1994, a od té doby pomohla více než třem milionům kontaktů. Je to nezisková organizace, která nejen volá, ale i poslouchá. A to je ten rozdíl.
Služba je určená pro všechny, kdo jsou do 26 let. To znamená: děti, žáky, studenty, i ty, co právě ukončili střední školu a nevědí, co dál. Nezáleží, jestli jste z Prahy, Ostravy nebo z malé vesnice na Moravě. Stačí vytočit 116 111 - z pevné linky, z mobilu, z jakéhokoli operátora. A je to zdarma.
Co se stane, když zavoláte?
Nikdo vás neptá, jak se jmenujete. Nikdo nezapisuje vaši adresu. Nikdo vás neohrožuje, že to řekne rodičům. Anonymita není jen slovo - je to základ celé služby. Když zavoláte, přeslechne vás odborník. To není dobrovolník. To je psycholog nebo sociální pracovník, který absolvoval více než 100 hodin školení a každý týden projde supervizí. Ví, jak se chovat, když někdo říká: „Nechci žít.“ Nebo: „Šikana mě zničila.“ Nebo: „Mám strach, že mě nikdo nechápe.“
Nejde o to, aby vám někdo řekl, co máte dělat. Jde o to, aby vás někdo nechal být. A pak vás pomalu vede k tomu, abyste sami našli cestu ven. Někdy stačí jen vyslechnout. Někdy potřebujete návrh, jak se obrátit na školu. Někdy potřebujete, aby vám někdo řekl: „To je normální, že se cítíš takhle.“
Nejen telefon - chat a e-mail
Někdo nechce hovořit. Někdo se bojí hlasu. Někdo má strach, že ho někdo slyší. Pro ty je tu chat a e-mailová poradna. Na linkabezpeci.cz můžete napsat, co vás trápí - a odpověď přijde během několika hodin. Někdy za půl hodiny. Někdy za den. Ale vždycky od někoho, kdo to opravdu chápe.
Chat není rozhovor na Facebooku. Je to strukturovaná komunikace s odborníkem, který má přístup k celému systému podpory. Pokud potřebujete lékaře, poradnu nebo domov pro děti, oni vám to najdou. Bez toho, abyste museli hledat sami. A to je důležité, když jste vyčerpaný, zmatený nebo prostě nemáte sílu.
Co se řeší na lince?
Není to jen o sebevraždách. I když to vypadá, že ano. Většina hovorů se týká běžných, ale pro mladého člověka obrovských problémů:
- šikana ve škole - fyzická, verbální, online
- rozvod rodičů nebo násilí doma
- sebepoškozování - řezání, přehybná strava, podvádění
- deprese, úzkost, pocit, že jste „něco špatného“
- diskriminace kvůli pohlaví, orientaci, vzhledu
- tlak ze školy, strach z neúspěchu
- problémy s přáteli, roztržky, zrada
- obava z budoucnosti - co dělat po maturitě?
Nikdy nejsou problémy „příliš malé“. Pokud vás to trápí, je to důvod, abyste zavolali. Není potřeba čekat, až se situace zhorší. Stačí, když už to nemůžete nesout.
Proč je linka bezpečí jiná?
Jsou tu i jiné linky: Linka důvěry (116 123), linka proti šikaně, lgbtq+ poradenství. Ale linka bezpečí je jediná, která je vyhrazena výhradně mladým lidem. A to je klíč.
Poradce na lince důvěry může být zkušený, ale ne nutně ví, jak se cítí 15letý chlapec, který se neodvažuje říct rodičům, že je gay. Poradce na lince bezpečí ano. Ví, jaký je tlak ze sociálních sítí. Ví, co znamená být „jiný“ ve třídě, kde všichni nosí stejné šaty. Ví, jak se děti cítí, když je učitel označí za „hloupé“ před celou školou.
Je to jako poradce, který vás pozná z první věty. Ne protože je zkušený, ale protože právě teď prochází tím samým, co vy. Jen o pár let dříve.
Co říkají ti, kteří zavolali?
Na sociálních sítích se objevují příběhy. Některé jsou krátké. Některé dlouhé. Všechny jsou pravdivé.
„Volal jsem v 2 hodiny ráno. Myslel jsem, že mě nikdo nechce. Konzultantka mi řekla: ‚Nechci, abys to dělal. Ale chci, abys žil.‘ A pak mi pomohla najít poradnu v mém městě. Dnes už jsem v terapii. A nejsem sám.“
„Měla jsem 16 let. Šikanovali mě ve škole, protože jsem byla příliš vysoká. Nikdo mi nevěřil, že to je vážné. Zavolala jsem na linku. Přišel mi dopis - ne telefon. Napsali mi: ‚Tvoje tělo není chyba. Tvoje tělo je tvé.‘ To jsem si přečetla pětkrát. A plakala jsem.“
„Byl jsem 18. Moji rodiče mě nechali doma, když jsem se rozhodl, že chci být ženou. Zavolal jsem. Neřekl jsem jméno. Řekl jsem jen: ‚Nevím, jak žít.‘ Přišla mi e-mailová odpověď s seznamem podpůrných skupin. Jeden den jsem tam šel. Dnes jsem šťastný.“
Co se děje teď?
Po pandemii se počet kontaktů zvýšil o 37 % za tři roky. Děti se cítí více osamělé, více vystavené nátlaku, více zneužívané online. A linka bezpečí se přizpůsobuje.
V roce 2023 spustili novou funkci „Rychlá pomoc online“ - můžete se připojit k chatu bez registrace, bez hesla, bez čekání. Více než 400 lidí denně jí používá. V roce 2024 plánují rozšířit tým o 15 %, aby se zkrátily fronty. A vyvíjejí mobilní aplikaci, která bude obsahovat nástroje na zvládání stresu - dýchací cvičení, návody, krizové plány.
Pracují také ve školách. Konzultanti chodí do tříd, ukazují videa, hrají role. Učí děti, jak rozpoznat, kdy někdo potřebuje pomoc. A jak ji vyžádat.
Kdo to platí?
Linka bezpečí nežije z reklam. Nezískává peníze od státu jako firma. Je to neziskovka. V roce 2022 získala 18,7 milionu korun. Z toho 12,3 milionu od státu. Zbytek od darů, nadací, firem. Ale to nestačí. Každý rok se zvyšuje poptávka. A každý rok je těžší najít peníze na nové konzultantky a konzultanty.
Nejsou to jen čísla. Jsou to lidé. Každý hovor je někdo, kdo by mohl zemřít, kdyby nezavolal. A kdyby nebyla linka bezpečí, nezavolal by nikdo.
Co když nechcete volat?
Nemusíte. Můžete napsat. Můžete se podívat na jejich YouTube kanál - tam jsou krátká videa o tom, jak se vypořádat s úzkostí, jak říct „ne“, jak si najít podporu. Můžete si stáhnout příručku pro mladé lidi s duševními obtížemi - je zdarma na jejich webu.
Nebo můžete jen vědět, že existuje. A když se někdo, koho znáte, zhroutí - řekněte mu: „Zavolej na 116 111.“ Neříkejte: „Budeš to překonat.“ Neříkejte: „Neměl jsi se tak starat.“
Řekněte: „Nemusíš to dělat sám. Je tu někdo, kdo tě slyší.“
Co když to zavoláte a nebudete moci hovořit?
Nezáleží. Pokud zavoláte a budete plakat, mlčet, nebo jen dýchat - konzultant to pozná. A nebude vás nutit. Nebude vás vytahovat z ticha. Bude tam. A bude vás čekat. Dokud nebudete připraveni.
Nejde o to, abyste něco řekli. Jde o to, abyste nebyli sami.
Můžu na linku bezpečí zavolat, i když nejsem dítě?
Ano, pokud jste do 26 let. Linka bezpečí je určená pro děti a mladé lidi do 26 let včetně - tedy pro žáky, studenty, i ty, kteří právě skončili střední školu. Pokud jste starší, budete přesměrováni na Linku důvěry (116 123) nebo jinou službu.
Je linka bezpečí opravdu anonymní?
Ano. Nemusíte říct své jméno, adresu, školu ani jak se jmenuje váš přítel. Konzultanti nezapisují vaše osobní údaje, pokud si to sami nepřejete. I když se rozhodnete sdělit něco o sobě, informace nejsou ukládány v databázi. Je to úplná anonymita.
Můžu zavolat v noci?
Ano. Linka bezpečí funguje 24 hodin denně, 365 dní v roce. V noci je tam stejný tým odborníků jako v poledne. Pokud je mimo špičku, odpověď přijde rychleji. V špičce může být krátké čekání, ale nikdy nezavěšují hovor.
Co když mi poradce nevěří?
Nikdy. Konzultanti neposuzují, nekritizují a nezavádějí. Jejich úkol není říct, jestli je váš problém „velký“ nebo „malý“. Jejich úkol je vás slyšet. Pokud se cítíte, že vás někdo nechápe, můžete říct: „Nechci to říkat ještě jednou.“ A oni to přijmou.
Můžu zavolat za někoho jiného?
Ano. Pokud se obáváte, že někdo, koho znáte, potřebuje pomoc, můžete zavolat a říct: „Mám kamaráda, který se cítí špatně.“ Konzultant vám poradí, jak mu pomoci - a jak ho přesměrovat na službu. Nebo vám pomůže najít slova, která mu říct.
Je linka bezpečí jen pro dívky?
Ne. Linka bezpečí pomáhá všem - chlapcům, dívkám, netradičním pohlavím, lidem s různými identitami. Není rozdíl, jaký máte pohlaví, orientaci nebo vzhled. Pokud jste mladý a potřebujete pomoc, jste vítán.
Co když mi neodpoví? Jak dlouho čekat?
Při telefonu se hovor obvykle přesune během 10-30 sekund. V špičce může být delší čekání - ale nikdy déle než 5 minut. Pokud se hovor ztratí, zavolejte znovu. V chatu odpověď přijde během 5-30 minut. Pokud ne, napište znovu. Nejste sami. Nikdy.
Můžu se obrátit na linku bezpečí, i když nemám žádný problém, ale jen potřebuji někoho, kdo mě slyší?
Ano. Neexistuje žádná „správná“ důvod, proč zavolat. Pokud se cítíte vyčerpaný, zmatený, nebo prostě jen potřebujete někoho, kdo vás slyší - to je důvod. Nejde o to, jestli je problém „velký“. Jde o to, jestli se cítíte, že to nemůžete zvládnout sami.
