Co když se mi zdá, že terapie nepomáhá: Kdy změnit přístup nebo terapeuta

Stává se, že jdeš na terapii pravidelně, děláš vše, co ti terapeut navrhuje, a přesto se cítíš stejně, nebo dokonce hůř. Ztrácíš naději. Přemýšlíš: je to moje chyba, nebo prostě terapie pro mě nefunguje? Takhle se cítí až 30 % lidí, kteří začnou psychoterapii. A ne, není to tvoje chyba. Někdy prostě terapeut nebo přístup nejsou pro tebe ten správný.

Je to normální, že se mi po několika měsících zdá, že terapie nepomáhá?

Ano, je to naprosto normální. Mnoho lidí si myslí, že terapie by měla přinést okamžitou úlevu. Ale reality je jiná. V prvních 4 až 8 sezeních - zejména u traum, úzkosti nebo depresí - můžeš cítit, že je ti hůř. To není selhání. To je proces. Vědecký výzkum z Journal of Consulting and Clinical Psychology potvrzuje, že 80 % klientů zažívá dočasné zhoršení v prvních týdnech, když začínají zpracovávat staré bolesti. Když se začneš dívat dovnitř, některé věci se musí vynořit, aby je mohlo být zvládnout. To je bolestivé. Ale neznamená to, že to nefunguje.

Problém nastává, když po 3 až 6 měsících pravidelného chodění na terapii nevidíš žádný pokrok. Nechceš se více bát sociálních situací. Nechceš se více zlobit na partnera. Nechceš se cítit tak prázdně. Pokud po tomto období nejsou žádné viditelné změny - a to ani v malých věcech - je čas se na to podívat pozorněji.

Co znamená, že terapie nepomáhá?

Není to jenom „nechci se cítit lépe“. Je to konkrétnější. Pokud:

• Nezaznamenáváš žádné změny v chování, myšlenkách nebo emocích po 3-6 měsících
• Terapeut ti nikdy nezadá jasný cíl - nevíš, proč chodíš, co se má stát a jak se to měří
• Sezení jsou jenom pověstné „hovory“ bez struktury - nejsou plánované, nejsou zaměřené, nejsou nástroje
• Nechceš mluvit o tom, co ti terapeut říká, protože se bojíš, že ti to zkomplikuje
• Terapeut se obrání, když mu řekneš, že ti nesedí jeho styl - třeba že je příliš vzdálený, příliš kritický nebo příliš pasivní

Tyto znaky neznamenají, že jsi „nemocný“ nebo „neumíš se měnit“. Znamenají, že tenhle proces pro tebe nepracuje. A to je důvod, proč je čas přemýšlet o změně.

Proč terapie někdy nefunguje - a nejčastější chyby

Největší příčina, proč terapie selhává, není chybějící snaha klienta. Je to nevhodný terapeutický vztah. Podle výzkumu Psychologického ústavu AV ČR z roku 2021 je kvalita vztahu mezi klientem a terapeutem odpovědná za až 70 % úspěchu terapie. To znamená: i když máš nejlepšího terapeuta na světě, pokud s ním nemáš spojení, nebude to fungovat.

Podle průzkumu společnosti Hedepy z roku 2022, 56 % lidí, kteří terapii ukončili, uvedlo jako hlavní důvod: „Necítil jsem s terapeutem spojení.“

Je to jako kdybys šel k lékaři s bolestí zad a on ti dal léky na nachlazení. Neřeší to tvůj problém. V psychoterapii je to stejné. Pokud máš úzkost a terapeut se zaměřuje jen na dětství, aniž by ti pomohl naučit se dýchat nebo ovládat panické ataky, pak se věc neřeší.

Další běžná chyba: terapeut nemá specializaci. Podle dat Českého časopisu pro klinickou psychologii z roku 2023 mají terapeuti, kteří se zaměřují na konkrétní problémy - třeba úzkostné poruchy, trauma nebo vztahové konflikty - o 25 % vyšší úspěšnost než ti, kteří „dělají vše“. V ČR má jen 65 % terapeutů akreditované vzdělání v konkrétním směru. To není malé číslo. Můžeš mít terapeuta, který má titul, ale neumí to, co potřebuješ.

Když se ti terapeut nezdá - co dělat?

Nechceš být hrubý. Nechceš zranit. Ale tvůj čas a duševní zdraví jsou důležitější než jeho pocity.

První krok: řekni to terapeutovi. Ne jako obvinění. Ale jako pozorování: „Cítím, že po osmi měsících nevidím žádný pokrok. Myslím, že nám něco chybí. Co myslíš?“

Dobrý terapeut ti odpoví: „Děkuju, že jsi to řekl. To je důležité. Pojďme se podívat, co můžeme změnit.“

Špatný terapeut ti odpoví: „To je jenom odpor. Někdy musí být hůř, než bude lépe.“ Nebo: „Tak to je na tebe, že to nechceš.“

Je to signál. Pokud se terapeut obrání, nechce diskutovat, nechce přiznat možnou chybu - nejde o něj. Jde o to, že nechce být zodpovědný. A to je přesně to, co ti terapie neměla být.

Kdy a jak změnit terapeuta - bez viny a bez viny

Neexistuje „správný“ způsob, jak se rozloučit. Ale existuje slušný. A ten je prostý:

1. Neukončuj terapii v posledním sezení. To je jako vypnout telefon během hovoru.
2. Navrhněte si poslední sezení jako „hodnocení“. Řekni: „Chci se podělit o to, co jsem za poslední měsíce prožil. A chci se zeptat, jaký bych měl další krok.“
3. Neříkej: „Ty jsi špatný.“ Řekni: „Tento přístup mi nevyhovuje. Potřebuji něco jiného.“
4. Děkuj. Ano, i když to nefungovalo. Děkuj za to, že jsi se snažil.

Poté - hledej nového. A hledej ho s jasným cílem. Pokud máš úzkost - hledej terapeuta specializovaného na úzkostné poruchy. Pokud máš trauma - hledej někoho, kdo pracuje s EMDR nebo somatickou terapií. Podle výzkumu z Psychotherapy Research z roku 2022 má 85 % lidí, kteří změnili terapeuta, úspěch při druhém pokusu - pokud vyberou někoho s konkrétní specializací.

Na fóru MojePsychologie.cz uživatelka „Marie_27“ napsala: „Po 8 měsících jsem si uvědomila, že můj terapeut mi prostě nesedí. Byl velmi formální, já potřebovala více empatie. Když jsem to zmínila, reagoval defenzivně.“ Poté našla jiného. Za 4 měsíce se cítila poprvé od let, jako by se zase mohla uvolnit.

Co hledat u nového terapeuta - praktický checklist

Před prvním sezením si polož tyto otázky:

• Má akreditované vzdělání v konkrétním terapeutickém směru? (Nevěříme jen titulům - hledej certifikaci České asociace pro psychoterapii nebo České lékařské komory)
• Je specializovaný na tvůj problém? (Např. trauma, úzkost, vztahové problémy, burnout)
• Je ochoten popisovat, jak bude terapie probíhat? (Nemáš být pasivní - máš vědět, co tě čeká)
• Je ochoten diskutovat o tom, jak se cítíš v terapeutickém vztahu? (To je znamení dospělého odborníka)
• Je jasné, jak se měří pokrok? (Např. „Za 6 týdnů budeme sledovat, kolikrát za týden máš panickou ataku.“)

Pokud ti odpovědi nevyhovují - jdi dál. Nejsi vinen. Nejsi „těžký klient“. Jen jsi člověk, který potřebuje správný nástroj.

Co se stane, když se necháš zastavit?

Největší riziko není, že terapie nefunguje. Je to, že přestaneš věřit, že může fungovat vůbec. A to je ten největší ztrátou.

68 % Čechů stále považuje psychologa za znak slabosti. Ale mezi lidmi do 35 let už 45 % otevřeně mluví o terapii na sociálních sítích. Mění se to. A ty jsi část toho změny.

Nezastavuj se, protože jeden terapeut nebyl ten správný. Zastavuj se, když už jsi zkusil všechno - a zkusil jsi to znovu, s někým, kdo umí to, co potřebuješ.

Průměrná doba, kterou lidé čekají, než začnou terapii po prvních příznacích, je v ČR 11 měsíců. To je tři měsíce déle než v evropském průměru. Nezvyšuj to. Pokud máš pocit, že to nefunguje - nečekat. Změň. Zkus to znovu. To je odvaha. To je péče o sebe.

Co se děje v ČR - a jak to můžeš využít

Do roku 2025 se očekává 20 % nárůst počtu certifikovaných terapeutů v ČR. Česká asociace pro psychoterapii zavedla certifikační program, který zajišťuje, že terapeuti mají specializaci na konkrétní diagnózy. To znamená: budeš mít víc možností. Budeš mít víc jistoty. A budeš mít víc šanci najít někoho, kdo ti opravdu pomůže.

Průměrná cena sezení je 950 Kč. To je mnoho. Ale pokud to trvá 6 měsíců a nic se nezmění - je to ztráta. Pokud to trvá 4 měsíce a změní se život - je to investice. Nezapomeň: terapie není luxus. Je to základní péče o sebe, jako zubní lékař nebo fyzikální terapie.

Největší překážka není peníze. Není ani čas. Je to strach, že to nebude fungovat. Ale věř - když se rozhodneš pro správný přístup a správného terapeuta, tak to funguje. 72 % lidí, kteří změnili terapeuta, dosáhlo výrazně lepších výsledků. Ty můžeš být další.