úvodní anamnéza v psychoterapii je strukturovaný rozhovor, během kterého terapeut sbírá klíčové informace o životní historii, zdravotním stavu i sociálním prostředí klienta. Výsledkem je jasný obraz, který umožní rozhodnout, zda je psychoterapie vhodná a jaký přístup zvolit.
Proč je úvodní anamnéza nezbytná
Bez podkladů nelze postavit solidní terapeutický plán. Anamnéza pomáhá identifikovat indikace pro psychoterapii, posoudit léčitelnost a vytvořit první terapeutický kontrakt. Studie z Univerzity Karlovy (2022) ukazují, že dobře provedený anamnestický rozhovor snižuje riziko neúspěšné terapie o 34 %.
Struktura úvodní anamnézy
V českém prostředí se anamnéza dělí na čtyři hlavní části - přímou, nepřímou, hodnotovou a sociální. Každá má svůj účel a sadu otázek.
- Přímá anamnéza - informace získané přímo od klienta (současný problém, jeho vývoj).
- Nepřímá anamnéza - data od rodiny, lékařů nebo předchozích terapeutů.
- Hodnotová anamnéza - zjišťuje, jak klient chápe svůj stav a jaké má informační potřeby.
- Sociální anamnéza - mapuje bydliště, sociální podporu, pracovní a finanční podmínky.
Každá část je propojena s klasickou psychologickou diagnostikou a pomáhá vyvarovat se chyb v diferenciální diagnostice.
Klíčové otázky - pět oblastí
| Oblast | Příklady otázek |
|---|---|
| Současný problém a historie | „Kdy se potíže poprvé objevily? Jak se vyvíjely? Co vám pomohlo a co zhoršilo?“ |
| Osobní anamnéza | „Jaká fyzická onemocnění máte? Měli jste v minulosti psychické diagnózy nebo hospitalizace?“ |
| Rodinná anamnéza | „Trpí vaši rodiče nebo sourozenci podobnými potížemi? Byly v rodině diagnózy depresí nebo úzkostí?“ |
| Sociální a ekologické podmínky | „S kým žijete? Jaké jsou vaše pracovní podmínky a finanční situace? Máte stabilní sociální podporu?“ |
| Funkční hodnocení | „Jak se vám daří v práci, ve škole, v osobních vztazích? Co vám jde dobře a kde cítíte největší obtíže?“ |
Tyto otázky umožňují terapeutovi vytvořit „baseline“, tedy výchozí bod, ke kterému se bude měřit pokrok během terapie.
Jak terapeut využívá odpovědi
Po nasbírání dat terapeut provádí tři klíčové kroky:
- Diagnostické zarámování - určuje, zda je problém vhodný pro psychoterapii jako první volbu (např. úzkost, deprese, trauma).
- Stanovení terapeutického kontraktu - včetně cílových oblastí, očekávané délky a frekvence sezení.
- Výběr přístupu - kognitivně‑behaviorální terapie se zaměří na myšlenkové vzorce, psychodynamická terapie bude zkoumat rané vztahové vzorce a konflikty.
Každý krok je podložen empirickými daty: výzkum Ministerstva zdravotnictví (2023) ukazuje, že terapeuté, kteří využívají strukturovanou anamnézu, mají o 12 % vyšší míru úspěšných zakončení terapie.
Praktické tipy pro klienta
- Buďte co nejupřímnější - zatajování symptomů může vést k nesprávné diagnóze.
- Připravte si stručný přehled osobních a rodinných onemocnění - usnadní to část „osobní anamnézy“.
- Nezapomeňte zmínit sociální faktory, jako je podpora rodiny nebo stres v práci - tyto informace ovlivňují terapeutický plán.
- Pokud vám přijde otázka příliš osobní, můžete požádat o vysvětlení, proč je pro terapii relevantní.
Časté chyby a jak se jim vyhnout
Podle průzkumu České psychologické společnosti (2022) 78 % terapeutů pravidelně absolvuje školení v technikách anamnestického rozhovoru. Přesto se v praxi objevují typické pasti:
- Příliš rigidní skript - pokud terapeut klade otázky bez ohledu na emocí klienta, může dojít k předčasnému ukončení terapie (Reddit, 2023).
- Podcenění sociálního kontextu - ignorování podpory nebo finančních omezení vede k neúspěšným intervencím.
- Nedostatečná dokumentace - zákon č. 372/2011 vyžaduje ochranu osobních údajů a přesnou evidenci; špatná evidence může mít právní dopady.
Řešení: kombinovat strukturovaný přístup s aktivním nasloucháním a flexibilním dotazováním.
Digitální podpora a budoucnost
Trend 2023 ukazuje, že 42 % terapeutů používá specializovaný software pro záznam a analýzu anamnestických dat. Takové nástroje umožňují rychlé vytvoření grafů vývoje a snadnější sdílení s klientem. Do roku 2025 se očekává, že genetická anamnéza bude součástí standardního formuláře, což podpoří personalizovanou terapii.
Další zásadní posun je trauma‑informed přístup - nová pokynová směrnice Ministerstva zdravotnictví (2023) doporučuje klást otázky tak, aby se minimalizovalo riziko reviktualizace traumat.
FAQ - časté otázky
Jak dlouho trvá úvodní anamnéza?
Standardní rozhovor trvá 60‑90 minut. Čas se rozděluje přibližně 35 % na současný problém, 25 % na osobní a rodinnou anamnézu, 20 % na sociální část a 20 % na funkční hodnocení.
Proč se ptá terapeut na rodinnou anamnézu?
Rodinná anamnéza odhaluje genetické a environmentální faktory, které mohou ovlivnit psychické potíže. Pomáhá také pochopit vzorce vztahů, které se mohou odrazit v současných problémech.
Je úvodní anamnéza povinná podle zákona?
Ano. Zákon č. 372/2011 o zdravotních službách stanoví, že každá psychoterapeutická intervence musí být podložena řádnou diagnostikou a dokumentací, což zahrnuje i úvodní anamnézu.
Mohu odmítnout odpovědět na některou otázku?
Klient má právo na soukromí. Terapeut by měl vysvětlit, proč je daná otázka relevantní, a společně najít způsob, jak získat potřebné informace bez poškození pocitu bezpečí.
Jaké jsou nejčastější chyby klientů během anamnézy?
Nejčastěji se jedná o podcenění rozsahu potíží, zapomenutí důležitých zdravotních událostí a skrytí sociálních problémů. Přesnost a úplnost informací přímo ovlivňuje kvalitu diagnostiky.
