Uvažujete o tom, že už toho máte dost? Nejen o penězích, které jste ztratili, ale o tom, jak vás hazardní hra zničila zevnitř? Nejste sami. V České republice se počet lidí, kteří hledají pomoc pro patologické hráčství, od roku 2018 zvýšil o 42 %. A přesto mnozí stále přemýšlejí: Je to opravdu nemoc? Ano. Není to slabost. Není to selhání. Je to závislost - stejně jako alkoholická nebo návyková, jen bez látky. A jako každá závislost, i tato má léčbu. A ta funguje.
Co je vlastně patologické hráčství?
Patologické hráčství není jen to, že někdo rád hraje loterii nebo sportovní sázky. Je to nekontrolovatelná potřeba hrát, i když to znamená ztrátu domova, vztahů, práce. Lidé, kteří s tím bojují, často vědí, že to špatné, ale nevědí, jak to zastavit. Psychiatrie pro praxi to popisuje jako výsledek vnitřních konfliktů - úzkosti, pocitu prázdnoty, potřeby utéct od reality. Hráč nevyhledává jen výhru. Hledá okamžik, kdy se všechno zastaví. Když přijde ta vlna, když se točí kolečka, nebo když čekáte na výsledek zápasu - na chvíli přestane bolet hlava. To je ta škodlivá návyková odměna.
Nejde o to, kolikrát jste prohráli. Nejde o to, kolik jste dlužili. Nejde ani o to, jestli jste hráli online nebo v kasinu. Klíčové je, jestli jste schopni přestat - a jestli to chcete. Pokud ne, pak je to závislost. A závislost se léčí.
Nejúčinnější terapie: Kognitivně-behaviorální terapie (KBT)
Když se ptáte, co funguje nejlépe, odpověď je jednoduchá: kognitivně-behaviorální terapie. Metaanalýzy zahrnující tisíce pacientů potvrzují, že KBT je nejvíce podložená důkazy. A proč? Protože se nezaměřuje jen na to, že „nehrájte“. Zaměřuje se na to, proč hrajete.
Terapeut vám pomůže rozpoznat, co vás k hraní pohání. Je to únavu? Bolest? Smutek? Potřeba se cítit důležitým? Pak spolu vytvoříte plán, jak tyto pocity zvládat jinak. Místo toho, abyste si otevřeli herní aplikaci, se naučíte dýchat, jít na procházku, zavolat příteli. Vytváříte nové návyky - a pomalu, ale jistě, přepisujete mozek.
Studie Petryho a kolegů z roku 2006 ukázaly, že lidé, kteří absolvovali KBT, měli o 60 % vyšší šanci na dlouhodobé přestání. U žen byly výsledky ještě lépe. A co je nejdůležitější - efekty trvají. Po roce, po dvou letech. Někteří lidé říkají: „KBT mi dala nástroje. Neřekla mi, co mám dělat. Ale naučila mě, jak si to sám zjistit.“
Farmakoterapie: Léky, které opravdu pomáhají
Ne všichni věří, že léky mohou pomoct při závislosti bez látky. Ale věda říká jinak. Naltrexon, lék původně určený pro alkoholickou závislost, ukázal v dvojitě slepé studii s 45 pacienty úžasný výsledek: 75 % lidí, kteří ho užívali, mělo výrazné zlepšení. U těch, kteří dostávali placebo, bylo zlepšení jen u 25 %. Co naltrexon dělá? Ztlumí ten „výbuch“ příjemného pocitu, který přichází s výhrou. Není to „lék na závislost“. Je to „lék, který způsobí, že hazard přestane být tak atraktivní“.
SSRI (např. sertralin) a topiramát také ukazují efekt, zejména u lidí s komorbidními poruchami jako deprese nebo úzkost. Ale nejsou to „zázračné pilulky“. Léky fungují nejlépe, když jsou součástí terapie. Samy o sobě nevyřeší hluboké psychologické problémy. Ale mohou vám dát tu šanci, abyste se k nim vůbec dostali.
Svépomocné skupiny: Gamblers Anonymous a moc slov
Představte si, že jste jediný, kdo to prožívá. Pak najdete skupinu lidí, kteří vás pochopí - bez soudů, bez leží, bez „to jsem já kdysi taky dělal“. To je Gamblers Anonymous. 12-krokový program, který vznikl podobně jako Alkoholici anonymní. A jeho úspěšnost? 50-70 %. Ale s podmínkou: musíte chtít.
Nejde o to, že vás někdo „vyléčí“. Jde o to, že se naučíte, že nejste sami. Že se můžete podělit o smutek, o hanbu, o strach. A že někdo jiný, kdo byl tam, kde jste teď, vás slyší. Na portálu zodpovednehrani.cz má 68 % lidí, kteří navštěvovali skupinovou terapii, pozitivní zkušenosti. „Přišel jsem s pocitem, že jsem hovno. Odcházel jsem s tím, že jsem člověk.“
Není to pro každého. Někdo si myslí, že „12 kroků“ je náboženské. Ale většina lidí, kteří to zkoušeli, říká: „Kroky nejsou důležité. Důležitý je ten, kdo sedí vedle vás.“
Co dělat, když se vám nechce jít k terapeutovi?
Největší překážka? Strach. Strach před soudem. Strach, že vás někdo pozná. Strach, že to nebude stačit. A proto se stále více lidí obrací k online poradenství. V roce 2023 to bylo 38 % všech klientů. A podle Adiktio.cz je to vhodné pro 75 % lidí, kteří nejsou připraveni na osobní setkání.
Online poradenství není „levnější verze“. Je to úplně jiný přístup. Můžete mluvit z kuchyně, z auta, z postele. Můžete psát, co vás trápí, když vám to půjde. Můžete se dotázat, jestli to, co prožíváte, je „normální“. A odpověď je: „Ne. Ale je to léčitelné.“
Adiktologické ambulance v Česku jsou dostupné v každém kraji. Mapa pomoci na drogy-info.cz vám ukáže, kde najít pomoc. Není to jen o psychoterapii. Je to i o pomoci s dluhy, o vytvoření rozpočtu, o tom, jak se vyhnout herním místům. Některé centra, jako SaneVita Centre, nabízejí i socioterapii - pomáhají vám znovu najít svět, který jste ztratili.
Kombinace je klíč: Proč nejde všechno najednou
Neexistuje „nejlepší“ metoda. Existuje nejlepší kombinace pro vás.
KBT + online poradenství + naltrexon? To funguje u lidí s výrazným kompulzivním chováním. KBT + Gamblers Anonymous? To funguje u těch, kteří potřebují lidskou podporu. Farmakoterapie bez terapie? Zřídka. Terapie bez motivace? Téměř nikdy.
Podle analýzy Adiktologické společnosti ČR z roku 2023 je dlouhodobá úspěšnost léčby při komplexním přístupu 45-55 %. Před deseti lety to bylo jen 30 %. To je důkaz, že se věc mění. A že se dá zlepšit.
Největší riziko? Není to relaps. Největší riziko je nečinění. 67 % lidí, kteří relapsují, to dělají proto, že se rozhodli „zatím nechat být“. Ne proto, že se jim nic nepodařilo. Protože se báli začít.
Co vás čeká, když se rozhodnete změnit?
Nejprve budete cítit, že to nejde. že to nejde. že to nejde. To je normální. Váš mozek se snaží zachovat starý vzor. Je to jako odvykání kouření. První týdny jsou těžké. Ale potom přijde klid. Potom přijde čas, kdy si uvědomíte, že jste nehráli celý den. A že jste nebyli v šoku. A že jste se mohli zasmát. Skutečně.
Příběhy lidí, kteří přestali, jsou stejné: „Nevěděl jsem, že se můžu cítit tak dobře.“
Nemusíte přestat hned. Nemusíte přestat všechno najednou. Ale musíte začít. A začít znamená říct: „Tohle mi nezvládám sám. Potřebuji pomoc.“
A to je první krok k tomu, abyste se znovu stali sebou samotným.
Co dělat dál?
Nejprve si odpovězte na jednu otázku: „Chci přestat?“ Pokud je odpověď ano - i když je to jen trochu - jste na správné cestě.
Na následujících krocích:
- Navštivte Mapu pomoci na drogy-info.cz a najděte nejbližší adiktologickou ambulanci.
- Přemýšlejte, zda by vám pomohla kognitivně-behaviorální terapie, farmakoterapie nebo skupinová podpora.
- Podívejte se na online poradenství - může být lehkým startem.
- Najděte někoho, kdo vás bude podporovat - přítel, rodina, terapeut.
- Nečekáte na „ideální čas“. Začněte dnes. I jen tím, že si zavoláte na poradnu.
Pamatujte: Nejde o to, kolikrát jste prohráli. Jde o to, kolikrát jste se zvedli.
Je patologické hráčství skutečně nemoc?
Ano. Patologické hráčství je uznávaná nelátková závislost podle Mezinárodní klasifikace nemocí (ICD-11). Není to slabost, chyba nebo morální selhání. Jedná se o poruchu, která ovlivňuje mozek, emoce a chování. Její příčiny jsou komplexní - spojené s úzkostí, depresemi, genetikou a neurochemickými nerovnováhami. Odborníci ji považují za nemoc stejně jako alkoholismus nebo závislost na drogách.
Může mi pomoct lék, když nejsem závislý na drogách?
Ano. Léky jako naltrexon, SSRI nebo topiramát nejsou určeny jen pro návykové látky. Naltrexon blokuje opioideové receptory v mozku, což snižuje pocit odměny při výhře. Studie ukázaly, že u 75 % pacientů s patologickým hráčstvím vedlo užívání naltrexonu k významnému zlepšení - oproti jen 25 % u placeba. Léky nejsou „zázračným řešením“, ale mohou výrazně zvýšit šanci na úspěch, pokud jsou kombinovány s psychoterapií.
Je Gamblers Anonymous pro každého?
Není. Gamblers Anonymous funguje nejlépe u lidí, kteří chtějí společnou podporu, mají motivaci a jsou ochotni přijmout 12-krokový model. Úspěšnost je 50-70 %, ale pouze pokud se člověk pravidelně účastní. Někteří lidé cítí, že 12 kroků je příliš náboženské. Pokud vás to odrazuje, neznamená to, že nemůžete přestat. Existují jiné skupinové terapie, které se neodvolávají na duchovní principy, ale zaměřují se na psychologické nástroje.
Jak rychle se může začít léčba?
Léčba může začít hned. V České republice je k dispozici 87 organizací poskytujících adiktologickou pomoc, včetně ambulantních poraden. Online poradenství umožňuje kontakt s odborníkem během několika hodin. První schůzka je často zdarma a zaměřená jen na to, abyste si ujasnili, co potřebujete. Nemusíte mít plán, nemusíte mít peníze, nemusíte mít všechno vyřešené. Stačí, když chcete začít.
Co se stane, když se mi to znovu podaří?
Relaps není selhání. Je to součást procesu. U 67 % lidí, kteří začali léčit, dojde k alespoň jednomu relapsu. Klíč je, jak na něj reagujete. Pokud se vrátíte k terapeutovi, k podpoře, k nástrojům, které jste se naučili - můžete pokračovat. Dlouhodobá úspěšnost léčby se pohybuje kolem 45-55 %, ale jen u těch, kteří se nevzdají. Důležité je, abyste si uvědomili, že každý den bez hraní je vítězstvím. A každý den, kdy jste se rozhodli nehrát, je krok k novému životu.
