Spouštěče traumatu: Co je to, jak je rozpoznat a co s nimi dělat

Spouštěče traumatu jsou spouštěče traumatu, události, smysly nebo situace, které náhle probudí minulé trauma, i když už je člověk fyzicky bezpečný. Also known as traumatické triggerové prvky, tyto stimuly nejsou jen vzpomínkou – aktivují tělesnou reakci jako by se nebezpečí opakovalo. Může to být zapáchající parfém, hlas, zvuk auta, které se zastavilo prudce, nebo dokonce tichost, která připomíná chvíli, kdy jste se cítili naprosto osamělí a ohrožení. Mozek si to neuvědomuje jako minulost – reaguje jako by to bylo teď.

Spouštěče traumatu nejsou jen u lidí s diagnózou PTSD. Často se objevují u těch, kdo prošli emocionálním zneužíváním, zanedbáním nebo náhlou ztrátou. emocionální zneužívání, dlouhodobé zanedbávání pocitů, kritika nebo manipulace v rodině nebo vztahu. Also known as psychologické násilí, je jedním z nejčastějších zdrojů těchto reakcí – protože nezanechává fyzické stopy, ale zanechává hluboké vzory v mozku. Když se něco podobného opakuje, tělo si říká: „To zní, cítí se, páchne jako předtím – musím se bránit.“ A to i když je dnes všechno jinak. To je důvod, proč někdo vypne, začne křičet, nebo se zavře do sebe, i když se nikdo nezlobí.

Spouštěče nejsou slabostí. Jsou to zbytky přežití. Vaše mozek se snažil zachránit život – a teď se snaží chránit vás před návratem toho, co vás zničilo. Ale život už není ten samý. A vy už nejste ten samý. PTSD, porucha vznikající po prožití nebo svědčení o závažném trauma, která zahrnuje opakující se vzpomínky, vyhýbání se a přehnanou reaktivitu. Also known as posttraumatická stresová porucha, je jen jedním z možných výsledků, kdy tyto spouštěče přetrvávají a ovlivňují každodenní život. Ne každý, kdo má spouštěče, má PTSD. Ale každý, kdo má PTSD, má spouštěče. A to je důvod, proč terapie, která se zaměřuje na bezpečné zpracování těchto reakcí – jako EMDR nebo kognitivně behaviorální terapie – funguje lépe než jen mluvení o minulosti.

Co můžete dělat dnes? Začněte tím, že si všimnete, co vás přesně vyhazuje z rovnováhy. Je to hlas? Pohyb? Ticho? Nějaký konkrétní den v týdnu? Zapište si to. Neříkejte si, že to je „hloupé“ nebo že to „nemá smysl“. To je vaše mozek, který vás chce ochránit. A teď, když víte, co to je, můžete začít učit ho, že teď je bezpečnější. V níže uvedených článcích najdete přesně to – praktické návody, jak rozpoznat své spouštěče, jak se jim vyhnout bez úniku, jak je zpracovat v terapii a jak si vytvořit vlastní bezpečnostní plán, který vás nechá v klidu, i když se něco změní.