Léčba NPD: Jak psychoterapie pomáhá s poruchou hranice osobnosti

Porucha hranice osobnosti (NPD) je porucha hranice osobnosti, psychická porucha, kdy člověk má stabilní vzor chování zaměřený na sebe, potřebu obdivu a nedostatek empatie. Also known as narcistická porucha osobnosti, it je často špatně pochopená – nejde jen o sebevědomí, ale o hlubokou nestabilitu sebevědomí a strach z odmítnutí. Lidé s NPD nejsou „zlí“ – často jsou zranění, izolovaní a žijí v neustálém napětí mezi potřebou být viděni a strachem, že se ukážou jako neúplní.

Psychoterapie je jediná metoda, která má důkazy o účinnosti při léčbě NPD. Transference-Focused Psychotherapy (TFP), strukturovaná terapeutická metoda, která pracuje s přenosem – tedy s tím, jak pacient vnímá a reaguje na terapeuta jako na obraz dřívějších vztahů je jednou z nejvíce prokázaných přístupů. TFP neřeší jen chování, ale hlubokou rozštěpenou identitu, která člověka drží v kruhu: „Buď ideální, nebo jsi nikdo.“ přenos v terapii, je klíčový proces, kdy pacient přenáší staré bolesti a obavy na terapeuta – a právě v tomto vztahu se může změnit. To není běžná konzultace. Je to dlouhodobý proces, který vyžaduje terapeuta s specializací a pacienta, který je ochoten se dívat do zrcadla – i když je to bolestivé.

Léky samotné NPD nelečí. Můžou pomoci s vedlejšími příznaky – úzkostí, depresemi nebo impulzivitou – ale nezmění základní strukturu osobnosti. Skupinová terapie může pomoci s izolací, ale bez hluboké individuální práce se často jen opakuje starý vzor: „Všichni mě nepochopí.“ V Česku je málo terapeutů s příslušným výcvikem, což ztěžuje přístup k kvalitní pomoci. Ale není to nemožné. Když se někdo rozhodne pro terapii, může se začít měnit i ten nejtvrdší vzor. Nejde o to, aby se člověk stal „normálním“ – ale aby se naučil vztahy cítit jako bezpečné, ne jako hrozbu.

V této sbírce najdete články, které vás provedou tím, co skutečně funguje. Od toho, jak terapeut pracuje s přenosem, přes to, proč se NPD často pláčí pod jinými diagnózami, až po to, jak se člověk v terapii učí vztahovat se k sobě i k druhým jinak. Není to rychlá cesta, ale je to cesta, která může změnit život – nejen pacienta, ale i těch, kteří s ním žijí.