CISM: Co je to a kdy se používá v krizové intervenci

CISM, systém krizové intervence zaměřený na podporu lidí po traumatu, například po nehodě, násilí nebo ztrátě kolegy. Also known as Critical Incident Stress Management, je to neformální, ale strukturovaný přístup, který se používá u těch, kteří zažili náhlý, silně emocionálně zatížený událost. Nejde o terapii – nejde o to, vyřešit celé trauma. Jde o to zastavit, aby se trauma nezakotvilo. CISM se často používá u záchranářů, lékařů, policistů, ale i u lidí, kteří přišli o blízkého v dopravní nehodě nebo přežili násilí.

První krok CISM je debriefing, strukturovaná hovorová relace, která probíhá obvykle do 72 hodin po incidentu. Lidé dostanou prostor, co cítili, co viděli, co se jim zdálo nejhorší. To není žádná psychoterapie – nikdo je neptá na dětství, neřeší jejich vztahy. Je to jen: Co se stalo? Co teď cítíte? Co by vám mohlo pomoci teď? Tady se často objevuje trauma, hluboký psychický záznam, který může zůstat skrytý, ale ovlivňovat spánek, koncentraci nebo citovou stabilitu. Pokud se trauma nezpracuje, může se přeměnit v PTSD – a to už je jiná hra.

CISM není vždycky účinný. Některé studie ho kritizují, protože některým lidem stačí jen klid a čas. Jiným pomůže, že někdo řekne: Ty jsi to nezavinil, ty jsi to přežil, to je důležité. V Česku se CISM používá hlavně v záchranných službách, vojenských jednotkách a některých nemocnicích. Ale není to standardní část zdravotní péče – a to je problém. Když se někdo vrátí z úrazu, dostane léky a fyzikální rehabilitaci. Když se vrátí z psychického šoku, často nic. A přitom jeho mozek potřebuje stejně jako tělo čas a podporu.

Co najdete v článcích níže? Přehledy, jak CISM funguje v praxi, kdy je vhodný, kdy ne, a jak se liší od dlouhodobé psychoterapie. Najdete i informace o tom, jak se v Česku pomáhá lidem po kritických událostech – a kde hledat skutečnou pomoc, když CISM nestačí. Nejde jen o metodu. Jde o to, aby někdo nezůstal s tím, co zažil, sám.