Psychoterapie jako vědecká disciplína: Evidence-based přístupy k léčbě v České republice

Psychoterapie není jen hovor o problémech. Je to vědecká disciplína, která se snaží odpovědět na jednu klíčovou otázku: Které metody opravdu pomáhají? V České republice se tato otázka stává stále důležitější. Lidé hledají pomoc, ale nevědí, co je skutečně účinné. Mnoho terapeutů se řídí intuicí, zkušeností nebo tradicí. Ale co když některé z těchto přístupů prostě nefungují? A co když některé fungují, ale jen proto, že mají společné prvky - ne kvůli konkrétní teorii?

Co vlastně znamená evidence-based psychoterapie?

Evidence-based přístup znamená, že metoda byla otestována na mnoha lidech, v různých podmínkách, a výsledky byly změřeny objektivně. Není to o tom, co terapeut „věří“, že pomáhá. Je to o tom, co se stalo skutečně. Pokud terapie zlepšila stav 70 % klientů s úzkostnou poruchou a to bylo potvrzeno v několika nezávislých studiích, pak je to evidence-based. V ČR se toto pojetí začíná prosazovat, ale stále se setkává s odporem.

Nejčastěji používané metody, které mají pevný vědecký základ, jsou kognitivně-behaviorální terapie (KBT) a některé formy humanistické terapie, jako je rogersiánská. KBT se zaměřuje na konkrétní myšlenky a chování. Například u panických útoků se klient učí rozpoznávat příznaky, nacvičovat dýchání a postupně se vystavovat situacím, které ho dříve děsily. Výzkumy ukazují, že 50-75 % lidí s úzkostnými poruchami má významné zlepšení po KBT. To je výsledek, který lze změřit - pomocí dotazníků jako BDI nebo HADS, které hodnotí stupeň depresivních nebo úzkostných příznaků před a po terapii.

Je všechno stejné? Dodo bird verdict

Zde přichází jedna z největších překvapení v psychoterapii. Výzkumy neukazují významné rozdíly v účinnosti mezi hlavními školami - KBT, psychodynamickou, humanistickou nebo systémovou terapií. Tento jev se nazývá „Dodo bird verdict“ - podle příběhu z Alice v říši divů, kde všichni vítězí. Co tedy dělá terapii účinnou, když nejsou specifické techniky?

Stanislav Kratochvíl, psycholog a terapeut, říká, že klíčem je společný faktor: empatický vztah. Klient musí cítit, že ho terapeut opravdu slyší, neosuzuje a je s ním v kontaktu. Dále je důležité, aby klient měl příležitost sebezkoumat, dostávat interpretace, které mu pomáhají pochopit své emoce, a zažít silný emoční zážitek - něco, co ho změní zevnitř. Tyto prvky fungují napříč všemi školami. To znamená, že i terapeut, který pracuje podle rogersiánského přístupu, může být stejně účinný jako ten, kdo používá KBT - pokud má schopnost vytvořit tento bezpečný a hluboký vztah.

Co se stane, když terapie nefunguje?

Ne všichni se zlepší. Studie z Masarykovy univerzity z roku 2021 ukazují, že 5-10 % klientů zažije zhoršení stavu - nové úzkosti, zvýšenou deprese, nebo pocit, že je „ještě víc ztracený“. Proč? Často proto, že se terapie příliš drží manuálu. Klient s komplexní traumatizací, který potřebuje čas a prostor na zpracování, může být v KBT příliš rychle vystavován expozicím. Klient s hlubokými sebeviny, který potřebuje být slyšen, může být přehlížen v rámci strukturovaného protokolu.

Jedna klientka s fobickou poruchou, kterou sledovala studie z inpsy.fss.muni.cz, zažila dočasné zhoršení úzkosti o 85 % po začátku expoziční terapie. Bylo to strašné - ale po několika týdnech se její stav začal zlepšovat a nakonec dosáhla stabilního zlepšení. To je důležité: někdy je zhoršení součástí léčby. Ale když se to stane, a terapeut neví, co dělat, nebo se drží pouze protokolu, může to být škodlivé.

Je psychoterapie v ČR profesí?

Tady je jeden z největších problémů. V České republice psychoterapie není oficiální profesí. Podle Zbyňka Vybírala, vedoucího katedry psychologie na Masarykově univerzitě, „na živnost se dělat nedá“. Psycholog může mít živnostenské oprávnění na psychologickou diagnostiku a poradenství, ale ne na psychoterapii. To znamená, že kdokoli, kdo má základní psychologické vzdělání, může se nazývat „psychoterapeut“ - i když nemá žádnou specializovanou přípravu.

Skutečně kvalifikovaný psychoterapeut v ČR prošel nejen pětiletým studiem psychologie, ale také 3-5 lety specializovaného tréninku. To zahrnuje 450 hodin teorie, 150 hodin supervisionu a 200 hodin praxe pod dohledem. A ještě vlastní terapie - nejméně 100 hodin. Celkem to trvá až 10 let. A přesto se na trhu objevují lidé, kteří se „naučili psychoterapii“ na 3denním workshopu. To je jako kdyby se někdo naučil operovat na srdci po jednom kurzu.

Co se děje v praxi?

Pouze 35 % českých psychoterapeutů pravidelně čte nové výzkumné studie. Většina se řídí vlastní zkušeností nebo tím, co se učila před 20 lety. To vede k tomu, že i když existují vědecky prokázané metody, mnoho lidí dostává terapii, která není podložena důkazy. A přesto - lidé platí. Průměrná cena sezení v ČR je 1 200 Kč. V Německu je to dvojnásobek. Ale většina lidí neví, co dostává.

Průzkum České lékařské komory z roku 2022 ukazuje, že pouze 41 % veřejnosti rozlišuje mezi psychologem, psychoterapeutem a psychiatrem. To znamená, že lidé často volí někoho, kdo nemá potřebnou kvalifikaci, jen proto, že je levnější nebo má „dobrou rekomendaci“.

Pilotní projekt „Evidence-based psychoterapie pro všechny“

V roce 2023 Ministerstvo zdravotnictví spustilo pilotní projekt s rozpočtem 120 milionů Kč. Cílem je od roku 2025 plně hradit KBT pro depresi a úzkostné poruchy z veřejného zdravotního pojištění. To je první velký krok k tomu, aby evidence-based přístupy nebyly jen pro ty, kdo si je mohou dovolit.

Je to ale jen začátek. Pokud se nezavede jednotný registr kvalifikovaných psychoterapeutů, pokud se nezavede povinná akreditace a pokud se nevyučuje vědeckému přístupu na všech univerzitách, bude to jen záplatování. Většina lidí, kteří dnes hledají pomoc, nemá přístup k kvalitní terapii. A ti, kdo ji mají, často nevědí, jestli je ta, kterou dostávají, skutečně účinná.

Kdo vyhrává a kdo prohrává?

Klienti, kteří dostanou skutečnou evidence-based terapii od kvalifikovaného terapeuta, vyhrávají. 70-80 % z nich hlásí významné zlepšení. Klienti, kteří dostanou „terapii“ od někoho, kdo nemá kvalifikaci, prohrávají. A ti, kteří dostanou standardizovanou terapii, která ignoruje jejich individuální potřeby, mohou prožít zhoršení.

Terapeuti, kteří se vzdělávají, sledují výzkum a přizpůsobují svou praxi důkazům, vyhrávají. Ti, kteří se drží starých dogmat nebo „tajných receptů“, se postupně vytrácí z trhu. Trh se mění. Mezi lety 2018 a 2022 vzrostl počet center nabízejících KBT o 37 %. Počet center, která se zaměřují na neevidence-based přístupy, klesl o 15 %.

Česká společnost pro psychoterapii v roce 2022 odhadla, že do roku 2030 bude 70 % terapií v ČR založeno na důkazech. To je značný posun - ale jen pokud se příprava terapeutů zlepší, pokud se zavede kontrola kvality a pokud se veřejnost naučí rozlišovat, co je skutečná pomoc a co je jen „hovor“.

Psychoterapie jako věda není proti lidskosti. Naopak - je to její nejhlubší výraz. Když se terapie řídí důkazy, neznamená to, že se stává strojová. Znamená to, že se stává spolehlivější. A to je to, co lidé potřebují - ne jen nějakou odpověď, ale odpověď, která funguje.