Vděčnost: jak ji cvičit a proč to mění duševní zdraví

When you practice vděčnost, pravidelné zaměření na to, co máte, a ne na to, co chybí. Also known as děkování, it is not about pretending everything is perfect—it’s about rewiring your brain to notice the small things that actually make life bearable, or even good. Vděčnost není náboženský rituál ani pozitivní myšlení na sílu. Je to vědecky podložená praxe, která snižuje úzkost, zlepšuje spánek a pomáhá při deprese. Více než 30 studií ukazuje, že lidé, kteří každý den píší tři věci, za které jsou vděční, za šest týdnů cítí výrazně méně stresu a více smyslu v životě.

Nejčastější chyba? Lidé si myslí, že musí být vděční za velké věci — za zdraví, rodinu, práci. Ale to není ta síla. Síla je v malém: v kávě, která vás probudila, v telefonním hovoru, který vás zasmál, v tom, že jste si dnes našli čas na dýchání. V psychoterapii se vděčnost používá jako nástroj pro mindfulness, schopnost být přítomen v okamžiku, aniž byste soudili. Když se naučíte pozorovat, co je tu a teď, místo aby vás trápily minulé chyby nebo budoucí obavy, začnete vnímat i ty drobnosti, které jste dříve přehlíželi. To je přesně ten bod, kde se vděčnost stává terapeutickým nástrojem.

Víte, co je společného mezi lidmi, kteří prošli traumatem a ti, kteří se zotavují z chronické úzkosti? Všichni se učí začít s malým. V terapii se často používá jednoduchý cvik: každý večer si napište jednu věc, která vás dnes zklamala, a jednu věc, která vás dnes trochu uvolnila. Nejde o to, aby ta druhá byla nějaká velká věc. Stačí, když jste si všimli, že jste se zasmáli, když se vám ztratil klíč, nebo že jste se cítili klidněji, když jste si sedli pět minut na balkon. To je sebeuvědomění, schopnost rozpoznat, co vás opravdu ovlivňuje, a nejen co vás málo ovlivňuje. A to je přesně to, co psychoterapie chce naučit.

Nejde o to, že by vděčnost měla nahradit léčbu úzkosti nebo depresi. Ale je to jako cvičení na kardio — nevyřeší váš problém za jednu noc, ale každý den, kdy ho cvičíte, se váš mozek trochu přestaví. V článcích níže najdete praktické návody, jak to dělat, když se vám nechce, když jste vyčerpaní, nebo když se vám zdá, že „nic nemáte, za co bych byl vděčný“. Některé z nich vycházejí z DBT, jiné z CBT, některé jsou založené na osobních zkušenostech terapeutů v ČR. Všechny jsou jednoduché. A všechny fungují, když je děláte pravidelně — ne dokonalé, ale pravdivé.